Plný text
20 Cdo 3105/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v právní věci žalobkyně R. B., H., zastoupené JUDr. Vladimírem Dvořáčkem, advokátem se sídlem v [adresa] proti žalované CASPER CONSULTING a. s. se sídlem v [adresa] zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště č. 55, o vyloučení majetku z exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 12 C 57/2012-258, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. února 2016, č. j. 18 Co 7/2016-293, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. února 2016, č. j. 18 Co 7/2016-293, kterým rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 7. září 2015, č. j. 12 C 57/2012-258, potvrdil ve výroku I., jímž byla z exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. R. P., Exekutorský úřad Brno-venkov, pod sp. zn. 59 EX 835/08, vyloučena budova v části obce H., katastrální území H., obec H., okres Příbram, postavená na pozemku parcelní číslo [parcela], katastrální území H., obec H., okres Příbram, zapsaná na LV [LV], Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha, a ve výroku II. změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. ledna 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř., když především neobsahuje údaj o tom, v čem přesně dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Dovolatelka sice odkazuje na tři rozhodnutí Nejvyššího soudu a namítá, že odvolací soud posuzovanou věc rozhodl v rozporu s těmito rozhodnutími. Jak však sama přiznává, ve svém dovolání se primárně věnuje skutkovým zjištěním soudu prvního stupně, resp. soudu odvolacího. Přestože uvádí, že z uváděných skutkových zjištění vyvozuje namítané nesprávné právní posouzení, jsou to primárně skutkové závěry a hodnocení provedených důkazů soudu prvního stupně a odvolacího, s nimiž nesouhlasí a jejichž rozporováním chce pro sebe dovodit příznivější právní závěry při hodnocení dobré víry žalobkyně při nabytí vylučovaného majetku vydržením. Dovolací soud proto dospěl k závěru, že v dovolání je uplatněn jiný dovolací důvod než ten, který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. V dovolacím řízení proto nelze pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 8. 2016
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu