Plný text
20 Cdo 3313/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněných a) nezletilého [nezletilý], a b) nezletilé [nezletilý], obou zastoupených matkou K. H., zastoupené Mgr. Alenou Podhornou, advokátkou se sídlem v [adresa] proti povinnému R. E. H., pro 50 436,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 0 Nc 6005/2008, o odvolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 11. 2009, č. j. 19 Co 453/2009-20, takto:
Řízení o „odvolání“ proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 11. 2009, č. j. 19 Co 453/2009-20, se zastavuje.
Odůvodnění:
Krajský soud napadeným rozhodnutím odmítl odvolání povinného proti usnesení ze dne 15. 4. 2008, č. j. 0 Nc 6005/2008-11, kterým soud prvního stupně nařídil podle rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 17. 3. 2003, č. j. Nc 245/2003-15, a rozsudku téhož soudu ze dne 27. 6. 2007, č. j. 0P 178/2003-87, k uspokojení pohledávek oprávněných ve výši 26 000,- Kč a 24 436,- Kč (dlužné výživné) exekuci na majetek povinného, jejímž provedením pověřil soudního exekutora JUDr. A. H..
Usnesení odvolacího soudu napadl povinný odvoláním, v němž žádal, aby mohl dlužnou částku platit ve splátkách.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že řízení o podání povinného ze dne 27. 5. 2010 musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zastaveno.
Usnesení krajského soudu o odmítnutí odvolání povinného je rozhodnutí odvolacího soudu vydané v rámci odvolacího řízení. Odvolání však není opravným prostředkem, jejž by bylo možno podat proti rozhodnutí krajského soudu (srov. § 201 a § 10 odst. 2 o. s. ř.). Tomu koresponduje i skutečnost, že Nejvyšší soud - ve shodě s tím, jak soustavu soudů vymezuje Ústava (srov. článek 91) - může být jen soudem prvního stupně nebo soudem dovolacím (srov. § 9 odst. 4 a § 10a o. s. ř.) a že funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu občanský soud řád neupravuje.
Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. § 104 odst. 1, věta první o. s. ř.). Řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2001 pod č. 85, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2002 pod č. 139).
Nejvyšší soud proto řízení o „odvolání,“ které shora uvedenou vadou trpí, zastavil (§ 104 odst. 1 o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení rozhodne soudní exekutor (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. října 2011
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu