Plný text
20 Cdo 3581/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněného L. J., proti povinné I. J., prodejem nemovitých věcí, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 26 EXE 59011/2015, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 1. 9. 2016, č. j. 35 Co 190/2016-66, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 14. 6. 2016, č. j. 26 EXE 59011/2015-60, kterým Okresní soud v Liberci pro opožděnost odmítl odvolání povinné proti rozhodnutí téhož soudu ze dne 19. 4. 2016, č. j. 26 EXE 59011/2015-47.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. s. ř.“).
Dovolání není přípustné, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, proti němuž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. [§ 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.]. Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, aniž se zabýval splněním podmínky povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení (§ 241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. srpna 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu