Plný text
20 Cdo 3649/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph. D. a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného města Česká Lípa, se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupeného Mgr. Petrou Krnošovou, advokátkou se sídlem v [adresa] proti povinné M. P., zastoupené opatrovnicí P. Š., pro 22.962,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 37 Nc 5209/2009, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 30. 5. 2011, č. j. 36 Co 53/2011-38, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 30. 5. 2011, č. j. 36 Co 53/2011-38, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud napadeným rozhodnutím změnil usnesení ze dne 2. 11. 2010, č. j. 37 Nc 5209/2009-30, kterým okresní soud zamítl návrh povinné na zastavení exekuce, tak, že nařízenou exekuci zastavil (výrok I). Oprávněnému přitom uložil zaplatit soudnímu exekutorovi Mgr. M. D. náklady exekuce 7 800,- Kč (výrok II) a ve vztahu mezi oprávněným a povinnou žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Krajský soud na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že povinné nebyl doručen platební rozkaz, na jehož podkladě byla exekuce nařízena. Ačkoliv byla povinná zbavena způsobilosti k právním úkonům rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 13. 3. 2009, č. j. 0 Nc 1736/2008-28 (který nabyl právní moci dne 30. 3. 2009), z lékařských zpráv vyplývá, že povinná vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebyla schopna převzetí platebního rozkazu na doručence podepsat, když i dohodu o nájmu bytu podepsala třemi křížky.
Oprávněný v dovolání namítá, že povinná byla zbavena způsobilosti k právním úkonům až dne 30. 3. 2009, a protože rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům má konstitutivní účinky, je třeba vycházet z toho, že v době, kdy jí byl platební rozkaz doručován, byla způsobilá k právním úkonům. Uvedl, že od doby podpisu nájemní smlouvy do dne podpisu doručenky (dokládající doručení platebního rozkazu) uplynula dlouhá doba, není proto vyloučeno, že si povinná svůj podpis osvojila. Pro závěr, že se jedná o její podpis, svědčí i skutečnost, že při doručování písemností do vlastních rukou předchází vždy ověření totožnosti adresáta. Poukázal dále, že ani povinná ani její opatrovnice nikdy nenamítaly, že by platební rozkaz povinná nepřevzala a že pro doručování osobám, které nejsou schopny samy převzít zásilky určené do vlastních rukou, existuje přesně daný postup řešení těchto situací. Nepovažuje za správné, aby byl krácen na svých právech a nemohl vymáhat zaplacení pohledávky. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání, přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) a § 238a odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění účinném od 1. 7. 2009 (dále též jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 130 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), je i důvodné.
Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) i k vadám podle ustanovení § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnosti), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.).
Z obsahu spisu vyplývá, že řízení je postiženo vadou ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř., neboť účastníkům byla v průběhu řízení o návrhu na zastavení exekuce nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem (k tomu srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. 20 Cdo 5209/2008).
V exekučním řízení platí, že soud nařídí jednání, jen považuje-li to za nutné nebo stanoví-li to zákon (§ 253 odst. 2 o. s. ř., § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.). Podle § 254 odst. 8 o. s. ř. k projednání odvolání není třeba nařizovat jednání, jestliže se v odvolacím řízení neprovádí šetření nebo dokazování nebo jestliže soud prvního stupně rozhodl v souladu se zákonem bez nařízení jednání; to neplatí, bylo-li odvolání podáno proti usnesení soudu prvního stupně vydanému ve věci zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) a h) o. s. ř.
Odvolací soud v projednávané věci prováděl šetření pro závěr o vykonatelnosti exekučního titulu z obsahu spisu z nalézacího řízení, v němž bylo vykonávané rozhodnutí vydáno. V tomto případě se neuplatní požadavek, aby účastníci exekučního řízení mohli být přítomni při provádění šetření a aby se před rozhodnutím soudu mohli vyjádřit k jeho výsledkům (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 25/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vedle toho však odvolací soud prováděl i důkaz zprávami založenými ve spisu Okresního soudu v České Lípě sp. zn. 21 P 78/2009 a dále smlouvou o nájmu bytu uzavřenou mezi oprávněným a povinnou. Jestliže tyto důkazy prováděl, aniž nařídil jednání a umožnil účastníkům realizovat svá procesní práva, zatížil řízení zmatečností vadou podle § 229 odst. 3 o. s. ř.
Proto Nejvyšší soud – aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a aniž se zabýval dovolacími námitkami oprávněného – usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.).
V novém rozhodnutí odvolací soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o nich rozhodne soudní exekutor (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. října 2012 JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , Ph. D., v. r. předsedkyně senátu