Plný text
20 Cdo 379/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Ivany Kudrnové a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné A. S., S., proti povinné RAPID spol. s r. o., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], pro 31 400 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 101 Nc 3412/2008, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 12. 2014, č. j. 20 Co 37/2014-330, takto:
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Odvolací soud v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 11. 11. 2013, č. j. 101 Nc 3412/2008-312, kterým Městský soud v Brně zamítl návrh povinné na zastavení exekuce.
Povinná napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a dále část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné, protože usnesením odvolacího soudu nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50 000 Kč (§ 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř.). K příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (dále srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. 20 Cdo 776/2016, ev. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. I. ÚS 2406/16).
Nejvyšší soud tedy, aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení, dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.