Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení1× citováno

Spisová značka

20 Cdo 537/2017

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 4. 4. 2017ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.537.2017.1
Další údaje
Předmět řízení: Podmínky řízení Dovolání Exekuce

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

20 Cdo 537/2017-455

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. I. K. v exekuční věci oprávněné ČEZ Prodej, s. r. o., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Jaroslavem Trkovským, advokátem se sídlem v [adresa] proti povinné A. H., S., pro 65 230,38 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 16 EXE 448/2010, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 5. 2013, č. j. 21 Co 136/2013-184, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v v Hradci Králové ze dne 31. 5. 2013, č. j. 21 Co 136/2013-184, potvrdil usnesení ze dne 24. 1. 2013, č. j. 16 EXE 448/2010-145, jímž Okresní soud v Jičíně nepřiznal povinné osvobození od soudního poplatku z návrhu na obnovu řízení a pro zmatečnost a zamítl žádost povinné o ustanovení zástupce pro řízení o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost, kterou povinná podala v tomto exekučním řízení podáním ze dne 6. 12. 2012 a ze dne 10. 12. 2012 do usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 8. 2012, č. j. 25 Cdo 354/2012-111, a ze dne 2. 11. 2012, č. j. 25 Cdo 354/2012-48. Soudy uzavřely, že povinná se domáhá ustanovení právního zástupce pro řízení o obnovu řízení a zmatečnost, přičemž v exekučním řízení nelze tato řízení vést, a proto jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.

Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním a požádala opětovně o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Nejvyšší soud proto posoudil, zda jsou u povinné splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a dospěl k závěru, že nikoli.

Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků a jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů, předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce z řad advokátů pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem.

V souladu s § 138 o. s. ř. podmínkou pro osvobození od soudních poplatků je, že to odůvodňují poměry účastníka a současně nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.

O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde např. tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. Pro závěr, zda se jedná ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, je třeba použít v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná hlediska (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V projednávané věci bylo zjištěno, že v tomto exekučním řízení vedeném pro uspokojení pohledávky oprávněné z majetku povinné podala povinná v průběhu exekučního řízení blanketní žaloby na obnovu řízení a pro zmatečnost. Z ustanovení § 235a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – dále též jen „o. s. ř.“) vyplývá, že o těchto žalobách nerozhoduje exekuční soud v průběhu exekučního řízení, a lze je mít tudíž za neprojednatelné pro nedostatek podmínek řízení (§ 104 odst. 2 o. s. ř.). To je důvod, pro který zmíněné žaloby by nemohly být úspěšné a ze strany povinné jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Za těchto okolností rovněž dovolání proti výroku o nepřiznání osvobození od soudního poplatku z dovolání a výroku o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce pro dovolací řízení je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva.

Nadále zůstává nesplněna podmínka povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí. Dovolání nebylo sepsáno advokátem, přitom ze spisu nevyplývá, že by povinná měla právnické vzdělání, Nejvyšší soud povinné zástupce pro dovolací řízení rovněž neustanovil a ke zhojení tohoto nedostatku nedošlo 7 ani přes řádnou výzvu soudu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2017 č. j. 20 Cdo 537/2017-441) a podání dovolatelky došlé soudu dne 29. 3. 2017. Nejvyšší soud tedy dovolací řízení podle § 104 odst. 2 věty třetí, § 241b odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř., zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. 4. 2017

JUDr. I. K. pověřený člen senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací