Plný text
20 Cdo 5832/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky, v exekuční věci oprávněné Bohemia Faktoring, a. s., se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem [adresa] proti povinné P. Z., pro 197 130,06 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 67 Nc 3182/2009, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. dubna 2016, č. j. 62 Co 492/2015-257, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. dubna 2016, č. j. 62 Co 492/2015-257, zastavil řízení o návrhu oprávněné ze dne 6. 4. 2016, aby na její místo vstoupila do řízení společnost PARADISE ISLANDS HOLDING LTD., registrační číslo 008477, se sídlem [adresa] Oliaji Trade Centre, F. R. Street, Victoria, Mahé, Seychelles. Uzavřel, že oprávněná se téhož domáhala již předchozím návrhem ze dne 16. 10. 2014, jenž byl zamítnut usnesením soudního exekutora JUDr. T. V., Exekutorský úřad Přerov, ze dne 12. 12. 2014, č. j. 103 EX 26309/09-18, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2015, č. j. 72 Co 85/2015-97. Původní návrh oprávněné na vstup nového účastníka do řízení byl zamítnut po zjištění, že oprávněná účelově zneužila institutu procesního nástupnictví (soud tehdy konstatoval, že předmětná smlouva o postoupení pohledávky byla uzavřena účelově s cílem eliminovat negativní důsledky zastavení exekuce na současnou oprávněnou a postoupení pohledávky považoval ze zneužití práva). Protože tedy o téže věci již bylo pravomocně rozhodnuto (tvrzení o solventnosti nabyvatele pohledávky nepředstavuje žádnou novou skutečnost, která by mohla mít za následek změnu původního usnesení, neboť na úvaze o nesolventnosti dřívější rozhodnutí nestálo), soud řízení o dalším návrhu oprávněné pro překážku věci rozsouzené zastavil.
Usnesení Městského soudu v Praze napadla oprávněná dovoláním, jež Nejvyšší soud projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné, neboť výše uvedený právní závěr odvolacího soudu je v souladu s existující rozhodovací praxí dovolacího soudu, vyjádřenou mimo jiné i v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 10. 2016, sp. zn. 20 Cdo 3537/2016, jehož závěry korespondují i s názorem uvedeným v usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. IV. ÚS 1431/16, v typově obdobné věci, podle nějž „samotná fáze řízení, v níž byly návrhy podány, vypovídá spíše o tom, že šlo o návrhy obstrukční… Právu zneužívajícímu postupu nenáleží ochrana v řízení před obecnými soudy.”). Dovolací soud tedy dovolání podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 2 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. ledna 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu