Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnutoKategorie E - rutinníObčanské

Ústavní stížnost III. ÚS 1689/18 (podána 15. 5. 2018): odmítnuto (usnesení ze dne 27. 6. 2018).

Spisová značka

20 Cdo 5950/2017

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 1. 2. 2018Zpravodaj: JUDr. Zbyněk PolednaECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.5950.2017.1
Další údaje
Předmět řízení: Vady podání Přípustnost dovoláníSenát: JUDr. Zbyňka Poledny (předseda), JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., JUDr. Aleše Zezuly

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

20 Cdo 5950/2017-273

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného J. V., zastoupeného JUDr. Marií Libíkovou, advokátkou se sídlem v [adresa] proti povinným 1) J. B., a 2) Z. B., oba zastoupeni JUDr. Janem Arnoštem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na poříčí č. 1071/17, pro 162 207,95 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 25 EXE 1773/2015, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 9. února 2017, č. j. 58 Co 259/2016-176, takto:

I. Dovolání oprávněného se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Nejvyšší soud dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 9. února 2017, č. j. 58 Co 259/2016-176, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 29. září 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť v něm byly uplatněny jiné dovolací důvody než ten, který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř.

Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu určil sice správně, ale nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2001, sp. zn. 29 Cdo 1373/2000). V projednávané věci dovolatel netvrdí skutečnosti rozhodné pro dovolací řízení, když podstata jeho námitek spočívá v nesouhlasu dovolatele se skutkovými závěry odvolacího soudu a nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva. Přípustnost dovolání tak ze shora uvedeného důvodu nemůže založit ani námitka dovolatele, podle které odvolací soud posoudil nesprávně otázku vzniku překážky věci zahájené ve smyslu ustanovení § 83 o. s. ř., neboť vyřešení této otázky nezávisí na výkladu procesních norem, nýbrž na přezkumu skutkových závěrů odvolacího soudu, zda skutečně je pro exekvovanou pohledávku vedena i jiná exekuce či nikoliv. V dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. 2. 2018

JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací