Plný text
20 Cdo 63/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. J., Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupeného JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem [adresa] proti povinnému J. G., pro 203 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 7 EXE 4063/2010, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. srpna 2015, č. j. 24 Co 331/2015-100, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Odvolací soud v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 11. 6. 2015, č. j. 7 EXE 4063/2010-86, kterým okresní soud zamítl návrh povinného na zastavení exekuce. Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a dále část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné, neboť usnesením odvolacího soudu nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50 000 Kč (§ 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř.). Nejvyšší soud tedy - aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení - dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. března 2016
JUDr. M. J., Ph.D.předsedkyně senátu