Plný text
20 Cdo 838/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Vladimíra Kůrky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné České republiky – Okresního soudu Praha-východ, se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], proti povinné R. Š., zastoupené JUDr. Janem Bébrem, advokátem se sídlem v [adresa] za účasti manžela povinné J. Š, pro 1 143 723 Kč, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 16 E 38/2012, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. listopadu 2015, č. j. 20 Co 405/2015-434, takto:
Dovolání povinné se odmítá.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. listopadu 2015, č. j. 20 Co 405/2015-434, není přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce přezkumu totožných námitek obsažených v opakovaných návrzích na zastavení exekuce, o kterých již bylo pravomocně rozhodnuto srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. září 2010, sp. zn. 20 Cdo 408/2009, jakož i dalších rozhodnutí v něm citovaných]. Zároveň není důvod, aby rozhodná právní otázka vymezená v dovolání byla nyní posouzena jinak. Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Protože se rozhodnutím řízení v této věci nekončí, bude i o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popř. odvolacího soudu (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 4. 2016
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu