Plný text
20 Ncu 1/2026-22
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou E. R., zastoupené Mgr. Josefem Balínem, LL.M, advokátem se sdlem v Plzni, Františkánská 120/7, takto:
Rozsudek Obvodního soudu ve Straubingu (Amtsgericht Straubing), Spolková republika Německo, ze dne 10. 4. 2003, 002 F 00986/02, jímž bylo rozvedeno manželství, které uzavřela navrhovatelka a S. R. dne 15. 4. 1994 před oddávajícím orgánem ve Straubingu, a které je též zapsáno v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, okres Brno-město, ve svazku XIII/46, roč. ---, strana 118, poř. č. 235,
se uznává,
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Obvodní soudu ve Straubingu, Spolková republika Německo, vydal dne 10. 4. 2003 rozsudek 002 F 00986/02, jímž bylo rozvedeno manželství, které uzavřela E. D. a S. R. Manželství bylo uzavřeno před oddávajícím orgánem ve Straubingu dne 15. 4. 1994. Z obsahu návrhu i uznávaného rozsudku vyplývá, že z manželství se narodila v době rozvodu nezletilá AAAAA (pseudonym). Podle odůvodnění uznávaného rozsudku se rodiče shodli na pokračování jejich rodičovské péče a styku.
Navrhovatelka doložila Nejvyššímu soudu, že ke dni rozvodu manželství měla státní občanství České republiky. Současně předložila oddací list a rozsudek o rozvodu manželství (v souladu s Úmluvou o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, vyhlášenou pod č. 45/1999 Sb.) opatřený apostilou a překladem soudního překladatele do českého jazyka.
Nejvyšší soud konstatuje, že z předložených listin nic nenasvědčuje tomu, že by rozvodový rozsudek byl v rozporu s § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž nic nenasvědčuje tomu, že by skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem nevyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ZMPS“). Uznání předloženého rozsudku nebrání ani žádná z překážek uvedených v § 15 ZMPS. Právní zájem na uznání rozvodového rozhodnutí je zřejmý.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka měla v době vydání rozhodnutí o rozvodu státní občanství České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 zákona ZMPS.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno ve smyslu vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství o vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 2. 3. 2026
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu