Plný text
20 Ncu 115/2026-16
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelem P. W., zastoupeným JUDr. Pavlou Duškovou, LL.M., advokátkou se sídlem [adresa] o uznání cizího rozhodnutí, takto:
Rozsudek Vrchního soudu Britské Kolumbie (Supreme Court of British Columbia), Kanada, ze dne 11. 12. 2018, sp. zn. E 056112, jenž nabyl právní moci dne 11. 1. 2019 a jímž bylo rozvedeno manželství, které uzavřel P. W. a A. T. dne 17. 7. 1988 před oddávajícím orgánem v Sydney, Nový Jižní Wales, Australské společenství,
se uznává
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství na území České republiky.
Odůvodnění:
Vrchní soud Britské Kolumbie (Supreme Court od British Columbia) v New Westminsteru, Kanada, vydal dne 11. 12. 2018 pod sp. zn. E 056112 rozsudek, jímž rozvedl manželství, které uzavřel P. W. a A. T. Manželství bylo uzavřeno dne 17. 7. 1988 před oddávajícím orgánem v Sydney, NSW, Australské společenství. Z prohlášení navrhovatele se podává, že z rozvedeného manželství se narodily dvě v době rozvodu již zletilé děti (C. A. W. a CH. F. W.).
Navrhovatel předložil Nejvyššímu soudu mimo jiné rozsudek o rozvodu manželství a potvrzení o nabytí právní moci rozsudku (v souladu s Úmluvou o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, vyhlášenou pod č. 45/1999 Sb.) opatřené apostilou a úředním překladem do českého jazyka.
Nejvyšší soud konstatuje, že z předložených listin nic nenasvědčuje tomu, že by rozvodový rozsudek byl v rozporu s § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nic nenasvědčuje ani tomu, že by skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem nevyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ZMPS“). Uznání předloženého rozsudku nebrání ani žádná z překážek uvedených v § 15 ZMPS. Právní zájem na uznání rozvodového rozhodnutí je zřejmý.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatel byl v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 zákona ZMPS.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatel domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno. Nejvyšší státní zastupitelství ke vstupu do tohoto řízení neshledalo důvod. Náklady řízení platí navrhovatel (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 7. 10. 2026
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu