Plný text
20 Ncu 151/2026-10
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. J., Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci navrhovatelky Z. K., rozené G., zastoupené obecným zmocněncem P. K., o uznání cizího rozhodnutí, t a k t o :
Rozsudek Obvodního soudu okresu Washington (Circuit Court of Washington County, Domestic Relations), Arkansas, Spojené státy americké, ze dne 15. 6. 2005, č. DR 2005-961-4, jímž bylo rozvedeno manželství, které uzavřela Z. G. a R. K. dne 20. 8. 1998 před oddávajícím orgánem v Mexiku, a které je též zapsáno v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, okres Brno-město, ve svazku ZM/IV/10, ročník 2003, strana 66, poř. č. 822,
se uznává,
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Obvodní soud okresu Washington, Spojené státy americké, vydal dne 15. 6. 2005 pod č. DR 2005-961-4 rozsudek, jímž rozvedl manželství, které uzavřela navrhovatelka a pan R. K. Z předložených listin i z prohlášení navrhovatelky se podává, že z rozvedeného manželství se nenarodilo žádné dítě.
Navrhovatelka předložila Nejvyššímu soudu mimo jiné rozsudek o rozvodu manželství (v souladu s Úmluvou o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, vyhlášenou pod č. 45/1999 Sb., k níž přistoupily též Spojené státy americké) opatřený apostilou a úředním překladem do českého jazyka, včetně oddacího listu a dokladu o státním občanství ČR.
Nejvyšší soud konstatuje, že z předložených listin nic nenasvědčuje tomu, že by rozvodový rozsudek byl v rozporu s § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž nic nenasvědčuje tomu, že by skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem nevyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ZMPS“). Uznání předloženého rozsudku nebrání ani žádná z překážek uvedených v § 15 ZMPS. Právní zájem na uznání rozvodového rozhodnutí je zřejmý.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka měla v době vydání rozhodnutí o rozvodu státní občanství České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 zákona ZMPS.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno. Nejvyšší státní zastupitelství ke vstupu do řízení neshledalo důvod.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 15. 9. 2026
JUDr. M. J., Ph.D. předsedkyně senátu