Plný text
20 Ncu 157/2023-13
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelem R. K., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství, t a k t o:
Rozsudek Obvodního soudu Tempelhof-Kreuzberg, Spolková republika Německo (Amtsgericht Tempelhof-Kreuzberg), ze dne 18. 11. 1986, č. j. 2 C 246/86, pravomocný dne 4. 3. 1987, jímž bylo určeno, že R. K. není otcem dětí AAAAA (pseudonym), a BBBBB (pseudonym),
se uznává, pokud jde o popření otcovství, na území České republiky. O d ů v o d n ě n í:
1/ Obvodní soud Tempelhof-Kreuzberg, Spolková republika Německo (Amtsgericht Tempelhof-Kreuzberg), rozsudkem ze dne 18. 11. 1986, k návrhu R. K. určil, že navrhovatel není otcem (nyní již zletilých) dětí AAAAA a BBBBB, narozených XY, z matky B. S.
2/ K uznání ohlášené rozhodnutí cizího soudu je v souladu s § 785 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a vyhovuje zásadně příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 55 odst. 1 ve spojení s § 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, dále jen „ZMPS“), a to s doplněním, že přes opakované žádosti navrhovatele byla cizím soudem předložena pouze stručná verze rozsudku (jiná zjevně nebyla k dispozici, nelze-li v dané souvislosti přehlédnout rok vydání rozsudku), která je opatřena apostilou, úředním překladem do českého jazyka a která s ohledem na podstatu věci pro účely uznání postačuje.
3/ K uznání předložené rozhodnutí nabylo podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci, tudíž jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.
4/ Ve smyslu § 55 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a současně bylo zjištěno, že navrhovatel byl v době vydání rozhodnutí o popření otcovství občanem České republiky. V dané věci nejde o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 zákona č. 91/2012 Sb.
5/ Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatel domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech popření otcovství stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno, jak to také navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství při vstupu do tohoto řízení.
6/ Náklady řízení platí navrhovatel (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 21. 2. 2024
JUDr. Aleš Zezula předseda senátu