Plný text
20 Ncu 169/2024-14
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. J., Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou I. F., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství, takto:
Rozsudek Okresního soudu v Norimberku, Spolková republika Německo (Amtsgericht Nürnberg), ze dne 11. 1. 1988, sp. zn. 3 F 320/87, pravomocný dne 11. 1. 1988, jímž bylo rozvedeno manželství R. F. a I. F., rozené A., uzavřené dne 26. 1. 1985 v Ostravě, zapsané v knize manželství Obvodního národního výboru Ostrava 4 ve svazku 55, roč. 1985, str. 133, poř. č. 43,
se uznává,
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Okresní soud v Norimberku, Spolková republika Německo, po provedeném řízení rozvedl manželství navrhovatelky a R. F. Soud současně rozhodl, že v době rozhodnutí nezletilý syn účastníků AAAAA (pseudonym) se svěřuje do péče matky. Navrhovatelka předložila rozsudek opatřený apostilou (v souladu s Úmluvou o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, vyhlášenou pod č. 45/1999 Sb., k níž přistoupila též Spolková republika Německo) a úředně ověřeným překladem do českého jazyka.
Ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu je v souladu s § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Rovněž nic nenasvědčuje tomu, že by skutkový základ nebyl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, dále jen „ZMPS“).
Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v § 15 ZMPS.
Ve smyslu § 51 odst. 1 a 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli § 52 ZMPS.
Vzhledem k tomu, že pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno, jak to také navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 15. 1. 2025
JUDr. M. J., Ph.D. předsedkyně senátu