Plný text
20 Ncu 197/2024-13
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou M. A., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o:
Rozsudek Obvodního soudu Dillingen an der Donau, Spolková republika Německo (Amtsgericht Dillingen an der Donau), ze dne 5. června 2002, č. 001 F 00509/01, který nabyl právní moci dne 5. června 2002, jímž bylo rozvedeno manželství osob specifikovaných jako J. K. W. a M. W., rozená A., uzavřené dne 5. srpna 1997 v Dillingen an der Donau, Spolková republika Německo,
se uznává,
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Obvodní soud Dillingen an der Donau, Spolková republika Německo (Amtsgericht Dillingen an der Donau), rozvedl posuzované manželství, z něhož se narodila dcera AAAAA (pseudonym), u níž byla rozvedeným manželům stanovena společná odpovědnost za výchovu. Za situace, kdy bylo manželství nenávratně rozvráceno, je ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“). Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS.
Protože cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 25. 2. 2025
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu