Plný text
20 Ncu 32/2026-14
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. J., Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou P. D., dříve C., rozenou V., zastoupenou M. V., o uznání cizího rozhodnutí, takto:
Rozsudek Soudu desátého soudního obvodu, oddělení pro rodinné právo, Derry (10th Circuit Court, Family Division, Derry), stát New Hampshire, Spojené státy americké, ze dne 24. 11. 2020, č. případu 622-2020-DM-192, jímž bylo rozvedeno manželství, které uzavřela navrhovatelka a S. A. C. dne 28. 1. 2012 před oddávajícím orgánem v Sandown, New Hampshire,
se uznává,
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Soud desátého soudního obvodu, oddělení pro rodinné právo, Derry (10th Circuit Court, Family Division, Derry), stát New Hampshire, USA, vydal dne 24. 11. 2020 pod číslem případu 622-2020-DM-192, rozsudek, jímž pro nepřekonatelné (nesmiřitelné) rozdíly rozvedl manželství, které uzavřela P. V. a S. A. C. Manželství bylo uzavřeno dne 28. 1. 2012 před oddávajícím orgánem v Sandown, New Hampshire. Navrhovatelka doložila Nejvyššímu soudu existenci státního občanství České republiky ke dni rozvodu, dotčeného sňatku i rozhodnutí soudu o rozvodu, vydaného při nesporném jednání. Z prohlášení navrhovatelky i předložených listin se podává, že z rozvedeného manželství se nenarodilo žádné dítě.
Nejvyšší soud konstatuje, že z předložených listin nic nenasvědčuje tomu, že by rozvodový rozsudek byl v rozporu s § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nic nenasvědčuje ani tomu, že by skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem nevyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ZMPS“). Uznání předloženého rozsudku nebrání ani žádná z překážek uvedených v § 15 ZMPS. Právní zájem na uznání rozvodového rozhodnutí je zřejmý.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka měla v době vydání rozhodnutí o rozvodu státní občanství České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 zákona ZMPS.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno. Nejvyšší státní zastupitelství ke vstupu do tohoto řízení neshledalo důvod.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 18. 8. 2026
JUDr. M. J., Ph.D. předsedkyně senátu