Plný text
20 Ncu 50/2022-8
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Z. P. v řízení o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou V. G. (roz. T.), narozenou dne XY, bytem XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství ČR, t a k t o:
Rozhodnutí Soudu prvního stupně pro občanské záležitosti, Iznik, Turecká republika (T. C. İZNİK, ASLİYE HUKUK MAHKEMESİ), ze dne 30. 6. 2016, pravomocného dne 8. 9. 2016, číslo rozhodnutí 2016/237, jímž bylo rozvedeno manželství V. G. (rozené T.) a A. G., uzavřené dne 19. 7. 2012 před příslušným oddávajícím orgánem v Izniku, Turecká republika, zapsané i v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, okres Brno-město, ve svazku ZM/I/25, roč. 2013, str. 68, poř. č. 202,
se uznává,
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Soud prvního stupně pro občanské záležitosti, Iznik (Turecká republika), k návrhu manžele navrhovatelky rozvedl jejich manželství, když po provedeném řízení zjistil, že manželé se vzájemně odcizili a nebyly shledány předpoklady pro obnovení společného soužití. Nezletilá dcera AAAAA (pseudonym) byla svěřena do péče otce.
Vztahy mezi manžely byly tedy tak trvale rozvráceny, že nelze očekávat jejich obnovení. Ve výroku uvedené rozhodnutí cizího soudu je proto v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém).
Uznání předloženého rozhodnutí nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb. byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 zákona č. 91/2012 Sb.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno, jak to také navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 24. 5. 2022
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu