Plný text
20 Ncu 60/2024-25
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou M. S., o uznání cizího rozhodnutí, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství takto:
I. Rozsudek Okresního soudu Merseburg, rodinný soud, Spolková republika Německo, ze dne 28. dubna 2003, s právní mocí ke dni 11. června 2003, sp. zn. 2 F 314/02 S, jímž bylo rozvedeno manželství R. S. a M. S., rozené B., uzavřené dne 19. srpna 1994 před oddávajícím orgánem v Querfurtu, Spolková republika Německo, zapsané i v knize manželství (oddací matrice) matričního obvodu Brno, ve svazku XIII/70, strana 153, poř. č. 306
se uznává,
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
II. Navrhovatelce se vrací přeplatek na soudním poplatku za podání návrhu na uznání cizích rozhodnutí v manželských věcech ve výši 240,79 Kč (slovy dvě stě čtyřicet korun českých sedmdesát devět haléřů).
Odůvodnění:
1/ Okresní soud Merseburg, rodinný soud (Amtsgericht Merseburg, Familiengericht), Spolková republika Německo, rozvedl ve výroku tohoto rozsudku specifikovaným rozhodnutím k návrhu manželky posuzované bezdětné manželství, zjistil-li po provedeném řízení, že se manželé vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich soužití.
2/ Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedené rozhodnutí cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).
3/ K uznání předložené rozhodnutí nabylo podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.
4/ Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS.
5/ Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, koresponduje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství při vstupu do tohoto řízení.
6/ Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
7/ Usnesením ze dne 4. června 2024, č. j. 20 Ncu 60/2024-7, Nejvyšší soud vyzval navrhovatelku k zaplacení soudního poplatku za podání návrhu na uznání cizích rozhodnutí v manželských věcech, který činí podle položky 4 bodu 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků celkem 2 000 Kč. Dne 20. 6. 2024 byla na účet Nejvyššího soudu navrhovatelkou pod variabilním symbolem [VS] uhrazena částka 1 988,31 Kč, následně, dne 29. 7. 2024, byla na účet Nejvyššího soudu pod stejným variabilním symbolem navrhovatelkou uhrazena další částka ve výši 252,48 Kč. Navrhovatelka tudíž přeplatila vyměřený soudní poplatek o částku 240,79 Kč a uvedený přeplatek se v souladu s ustanovením § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vrací (vrácení přeplatku bude provedeno po právní moci tohoto usnesení převodem z účtu Nejvyššího soudu na účet navrhovatelky, vedený na jméno M. H. pod č. XY).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 20. 8. 2024
JUDr. Aleš Zezula předseda senátu