Plný text
20 Ncu 67/2026-8
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. J., Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou P. R., rozenou B., o uznání cizího rozhodnutí, takto:
Rozsudek Obvodního soudu v okrese Cook, stát Illinois (Circuit Court of Cook County, Illinois), Spojené státy americké, vydaný dne 6. 3. 2024 pod č. 2021 D 3814, jímž bylo rozvedeno manželství, které uzavřela P. B. a V. R. dne 21. 11. 2009 před oddávajícím orgánem v Chicagu, Spojené státy americké, a které je též zapsáno v knize manželství Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, okres Brno-město, ve svazku ZM/II/25, ročník 2010, strana 208, poř. č. 662,
se uznává,
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Obvodní soud v okrese Cook, stát Illinois (Circuit Court of Cook County, Illinois), Spojené státy americké, rozsudkem ze dne 6. 3. 2024 pod č. 2021 D 3814 rozvedl pro nepřekonatelné rozdíly manželství, které uzavřela P. B. a V. R. Manželství bylo uzavřeno 21. 11. 2009 před oddávajícím orgánem v Chicagu, Illinois. Podle předložených listin i tvrzení navrhovatelky se z manželství narodily dvě v době rozvodu nezletilé dcery AAAAA (pseudonym), a BBBBB (pseudonym), o jejichž výživném bylo též rozsudkem rozhodnuto.
Navrhovatelka doložila Nejvyššímu soudu existenci státního občanství České republiky ke dni rozvodu. Současně předložila oddací list i úředně ověřený opis rozsudku o rozvodu manželství (Judgement for Dissolution of Marriage), jehož součástí je i soudem schválená dohoda o vypořádání (M. S. Agreement), opatřené apostilou a úředním překladem do českého jazyka.
Nejvyšší soud konstatuje, že z předložených listin nic nenasvědčuje tomu, že by rozvodový rozsudek byl v rozporu s § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž nic nenasvědčuje tomu, že by skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem nevyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ZMPS“). Uznání předloženého rozsudku nebrání ani žádná z překážek uvedených v § 15 ZMPS. Právní zájem na uznání rozvodového rozhodnutí je zřejmý.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka měla v době vydání rozhodnutí o rozvodu státní občanství České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 zákona ZMPS.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 1. 6. 2026
JUDr. M. J., Ph.D. předsedkyně senátu