Plný text
20 Ncu 9/2026-13
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly, o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném věci navrhovateli 1) A. B. a 2) O. Š., zastoupeni Mgr. Petrem Kallou, advokátem se sídlem v Praze 6, Slavíčkova č. 372/2, t a k t o:
Rozhodnutí Královského soudu Nového Brunswicku, oddělení pro rodinné záležitosti, soudní okres Moncton (Court of King’s Bench of New Brunswick, Family Division, Judicial District of Moncton), Kanada, ze dne 3. listopadu 2025, sp. zn. FDM, jímž bylo určeno rodičovství navrhovatelů k nezletilému dítěti v rozhodnutí specifikovanému jako AAAAA (pseudonym), gestační matce J. S.,
se uznává,
pokud jde o určení rodičovství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Královský soud Nový Brunswick, oddělení pro rodinné záležitosti, soudní okres Moncton, Kanada, rozhodl ve věci rodičovství k nezletilému dítěti, jež je v rozhodnutí specifikované jako AAAAA (pseudonym), gestační matce J. S. Z uznávaného rozhodnutí vyplývá, že soud v souladu se zájmem dítěte uznal navrhovatele za zákonné rodiče dítěte, které gestační matka porodila.
K uznání předložené rozhodnutí cizího soudu je v souladu s ustanovením § 776 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), i s jeho ustanovením § 804, jenž pamatuje na případy náhradního mateřství. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 ve spojení s § 55 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).
Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.
Ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníky řízení a současně bylo zjištěno, že oba navrhovatelé byli v době vydání rozhodnutí o určení rodičovství občany České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS.
Nejvyšší soud proto návrhu vyhověl a výše uvedené rozhodnutí uznal, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelé (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 3. 3. 2026
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu