Plný text
20 Ncu 92/2024-6
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelem K. V., o uznání cizího rozhodnutí, t a k t o :
I. Řízení o návrhu K. V. na uznání rozsudku Nejvyššího soudu státu New York, okres Queens, Spojené státy americké, ze dne 26. ledna 2017, č. 14734/2015, se zastavuje.
II. Navrhovateli se vrací soudní poplatek 1 000 Kč z návrhu na uznání cizího rozhodnutí.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným Nejvyššímu soudu dne 15. července 2024 se navrhovatel domáhal uznání rozsudku Nejvyššího soudu státu New York, okres Queens (Supreme Court of the State of New York, County of Queens), Spojené státy americké, ze dne 26. ledna 2017, č. 14734/2015, jímž bylo rozvedeno jeho manželství s J. V.
Podle ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, pravomocná cizí rozhodnutí ve věcech rozvodu manželství, zákonného odloučení, prohlášení manželství za neplatné a určení, zda tu manželství je či není, byl-li alespoň jedním z účastníků řízení státní občan České republiky, se v České republice uznávají, nebrání-li tomu ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) až e), jen na základě zvláštního rozhodnutí.
Předpokladem toho, aby byla pravomoc soudu založena, tedy je, že alespoň jeden z účastníků řízení byl v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V posuzované věci však navrhovatel sám uvádí, že ani jeden z manželů v době vydání rozhodnutí o rozvodu manželství, tj. ke dni 26. ledna 2017, státním občanem České republiky nebyl.
Nedostatek pravomoci soudu je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud proto podle § 104 odst. 1 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, řízení o návrhu na uznání cizího rozhodnutí zastavil.
Pro úplnost Nejvyšší soud upozorňuje, že podle ustanovení § 52 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, byli-li všichni účastníci řízení v rozhodné době občany státu, o jehož rozhodnutí jde, mají pravomocná cizí rozhodnutí ve věcech uvedených v § 51 v České republice bez dalšího řízení stejné právní účinky jako pravomocná rozhodnutí českých soudů. To platí i o pravomocných rozhodnutích v těchto věcech vydaných orgány jiných cizích států, uznávají-li se taková rozhodnutí v domovských státech všech účastníků řízení, kteří jsou cizinci. Tedy byli-li oba manželé ke dni vydání rozhodnutí o rozvodu občany Spojených států amerických, jak uvádí navrhovatel, v České republice není třeba předmětné rozhodnutí o rozvodu manželství soudně uznat, neboť má samo o sobě stejné právní účinky jako pravomocné rozhodnutí českého soudu.
Navrhovatel při podání návrhu uhradil v kolcích soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Jelikož došlo k zastavení řízení, v němž lze rozhodovat bez jednání, před vydáním rozhodnutí o věci samé, rozhodl Nejvyšší soud v souladu s § 10 odst. 3 a 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, o vrácení soudního poplatku poníženého o minimální částku 1 000 Kč. Snížený soudní poplatek bude navrhovateli vrácen z účtu Nejvyššího soudu po právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 7. 2024
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu