Plný text
20 Nd 104/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. J., Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., ve věci žalobce Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, se sídlem [adresa] zapsaného v Rejstříku evidovaných právnických osob vedeném Ministerstvem kultury pod č. ev. 8/2-17/1994, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupeného JUDr. Ondřejem Rathouským, advokátem se sídlem [adresa] proti žalovanému Národní památkový ústav, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupenému JUDr. Petrem Wünschem, advokátem se sídlem [adresa] o žalobě nahrazení projevu vůle podle zákona č. 428/2012 Sb., vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 7 C 253/2015, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 7 C 253/2015 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (případně jinému Obvodnímu soudu v Praze či Okresnímu soudu v Praze).
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Okresního soudu v Opavě dne 23. 12. 2015 se žalobce domáhá nahrazení projevu vůle - souhlasu žalovaného s dohodou o vydání jiných než zemědělských nemovitostí a věci movitých ve smyslu zákona č. 428/2012 Sb., majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).
Žalobce podáním ze dne 8. 2. 2017 navrhl, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (případně jinému Obvodnímu soudu v Praze či Okresnímu soudu v Praze), vzhledem k tomu, že nejen právní zástupce žalobce, ale i žalovaný a jeho právní zástupce taktéž mají své sídlo v Praze a rozhodování věci v Praze by bylo méně náročné z hlediska nákladů na dopravu a manipulace se spisy.
Žalovaný s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasí. Uvedl, že důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do ústavního principu, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a že příslušnost soudu stanoví zákon (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2006, sp. zn. 21 Nd 144/2006). Vzdálenost sídla právního zástupce od sudiště není natolik významnou okolností, aby jí bylo odůvodněno přikázání věci jinému soudu.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu v Opavě) a Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Uvedené ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku); důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedeného ústavního principu.
V posuzovaném případě důvody, které uvedl žalobce ve svém návrhu na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1, nepředstavují okolnosti, které by zaručovaly hospodárnější, rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci tímto soudem oproti jejímu projednání Okresním soudem v Opavě, který je ve věci soudem místně příslušným. Sám žalobce má sídlo v Opavě. Skutečnost, že žalobkyni zastupuje advokát sídlící v Praze, nepředstavuje důvod pro výjimku z procesní zásady místní příslušnosti soudu v občanském soudním řízení. Z hlediska zásady rychlosti a hospodárnosti řízení nelze považovat navržené přikázání věci týkající se nemovitostí v obvodu soudu, k němuž byla žaloba podána, za vhodné. Totéž platí i ve vztahu k jakémukoliv jinému obvodnímu soudu v Praze, který žalobce označil za vhodný.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), proto návrhu žalobce na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (případně jinému Obvodnímu soudu v Praze či Okresnímu soudu v Praze) podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.