Plný text
20 Nd 108/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudkyň JUDr. Ivany Kudrnové a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v právní věci žalobce Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci, se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Romanem Chytilem, advokátem se sídlem v [adresa] proti žalovanému Lesy České republiky, s. p., se sídlem v Hradci Králové, Nový Hradec Králové, Přemyslova č. 1106/19, s adresou pro doručení: Mgr. Ján Mavrev, Lesy České republiky, s. p., Krajské ředitelství Frýdek-Místek, Frýdek-Místek, Nádražní č. 2811, identifikační číslo osoby [IČO], o vydání věci eventuálně o zaplacení částky 5 048 641 Kč s příslušenství, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 7 C 156/2016, o delegaci vhodné podle § 12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 7 C 156/2016 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Opavě.
Odůvodnění:
Okresní soud v Hradci Králové předložil spis podle ustanovení § 12 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu k rozhodnutí, aby věc, která je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 7 C 156/2016, byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Opavě.
Okresní soudu v Hradci Králové shledal důvod vhodnosti v tom, že žalobce a jeho právní zástupce sídlí v Olomouci. Žalovaný má sídlo v Hradci Králové, ale ve věci jedná prostřednictvím svého zaměstnance, kterému má být doručováno na adresu Krajského ředitelství Frýdek-Místek. Předmětem sporu je vydání vytěžené dřevní hmoty v katastrálním území B. n. B., tj. v obvodu Okresního soudu v Opavě, a v katastrální území D. u B., tj. v obvodu Okresního soudu v Bruntálu, případně její finanční náhrada. Ke zjištění skutkového stavu bude zapotřebí ustanovit znalce, jehož výslech či výslech případných svědků by musel být proveden u ústního jednání. V rozporu se zásadou procesní ekonomie a hospodárnosti řízení by bylo, kdyby tyto osoby dojížděli k Okresnímu soudu v Hradci Králové. Tato okolnost by nepříznivě ovlivnila i délku řízení. Po porovnání časové zátěže spojené s dopravou procesních stran k Okresnímu soudu v Hradci Králové a k Okresnímu soudu v Opavě, dospěl Okresní soud v Hradci Králové, že méně časově náročná je jejich cesta k Okresnímu soudu v Opavě.
Žalovaný a žalobce námitky proti přikázání věci Okresnímu soudu v Opavě nevznesli.
Podle § 12 odst. 2 občanského soudního řádu („o. s. ř.“) může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle § 12 odst. 3 věty první o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Hradci Králové a Okresnímu soudu v Opavě návrh na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že není důvodný.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je základní zásadou. Přikázání věci jinému než příslušnému soudu je výjimkou z této zásady a jako takovou je třeba ji vykládat restriktivně. Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji.
Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, obecně platí, že situace, že některý z účastníků nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými zdravotními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu.
Dovolací soud neshledal skutečnosti uváděné Okresním soudem v Hradci Králové natolik významnými a výjimečnými, aby dostatečně odůvodnily průlom do zásady zákonného soudce. Okolnosti, že právní zástupce žalobce a pověřený zaměstnanec žalovaného nemají sídlo v obvodu u místně a věcně příslušného soudu, a tudíž musí překonat mezi svým sídlem [adresa] sídlem soudu větší vzdálenost, či že cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s různými obtížemi, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu přesvědčivě odůvodnit. Tímto důvodem se nemůže stát ani okolnost, že u případného ústního jednání bude muset soud k objasnění skutkového stavu provést listinné důkazy navržené žalobcem. Ze žaloby se přitom nepodává (dosud žádná strana totiž ani nenavrhla), provést důkaz výslechem svědků, který předkládající soud předjímá bez opory ve spise. To že strany výslovně námitky proti přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Opavě nevznesly, nemůže být oporou pro závěr, že s navrhovaným postupem souhlasí.
Nejvyšší soud tedy návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc Okresnímu soudu v Opavě nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 3. 2017 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu