Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnutoKategorie E - rutinníObčanské

Spisová značka

21 Cdo 105/2014

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 4. 3. 2014Zpravodaj: JUDr. Jiří DoležílekECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.105.2014.1
Další údaje
Předmět řízení: Dovolací důvody Přípustnost dovoláníSenát: JUDr. Jiřího Doležílka (předseda), JUDr. Zdeňka Novotného, JUDr. Ljubomíra Drápala

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

21 Cdo 105/2014

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce A. M., zastoupeného Mgr. Robertem Tschöplem, advokátem se sídlem v [adresa] proti žalovanému Městu Nový Bor se sídlem [adresa] IČO [IČO], zastoupenému JUDr. Jiřím Cehákem, advokátem se sídlem v Novém Boru, náměstí Míru č. 1, o 248.000,- Kč s úroky z prodlení, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 7 C 50/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 30. července 2013 č. j. 30 Co 560/2012-201 opravenému usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 20. září 2013 č. j. 30 Co 560/2012-206, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 30. 7. 2013 č. j. 30 Co 560/2012-201 opravenému usnesením ze dne 20. 9. 2013 č. j. 30 Co 560/2012-206 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2013 sp. zn. 21 Cdo 832/2012 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014 sp. zn. 21 Cdo 1752/2013 a v nich vyjádřený právní názor, že zaměstnavatel může přistoupit ke snížení nebo odnětí osobního příplatku přiznaného zaměstnanci jen tehdy, došlo-li v okolnostech (předpokladech a podmínkách) uvedených v ustanovení § 131 odst. 1 a odst. 2 zákoníku práce, za nichž byl osobní příplatek zaměstnanci přiznán, k takové změně, která odůvodňuje jeho další poskytování v menším rozsahu nebo která vyžaduje jeho odnětí] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Zpochybňuje-li žalovaný skutkový závěr odvolacího soudu, že žalobce nepozbyl kvalitu vynikajícího, všeobecně uznávaného odborníka, pro kterou mu byl přiznán osobní příplatek, uplatnil tím jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř., a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. března 2014

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací