Plný text
21 Cdo 1122/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Jitky Dýškové v právní věci žalobců a) J. A. a b) I. A., obou zastoupených JUDr. Danou Kučerovou, advokátkou se sídlem v [adresa] proti žalovaným 1) Finančnímu úřadu v Teplicích, Dlouhá č. 42, 2) JUDr. Z. S., jako správci konkursní podstaty úpadce J. A. ("obchodní firma AB STYL Nové Dvory"), IČO [IČO], a 3) Teplické dražební společnosti s.r.o. se sídlem v [adresa] IČO [IČO], o neplatnost veřejné dražby, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 43 Cm 16/2003, o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 1. září 2009 č.j. 1 Cmo 417/2008-186, takto:
I. Dovolání žalobců se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.):
Dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 1.9.2009 č.j. 1 Cmo 417/2008-186, jímž byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31.7.2008 č.j. 43 Cm 16/2003-152, kterým byla zamítnuta žaloba o určení, že je neplatná veřejná dražba nemovitostí označených jako "dům se stavební parcelou o výměře 271 m2, zahrada pozemek parcelní číslo čís. 1337 o výměře 234 m2 a dále stavební parcela č. [parcela] o výměře 19 m2, vše v k.ú. [k.ú.], obec Bystřany, okres Teplice, zapsáno na LV pro k.ú. [k.ú.], obec Bystřany, okres Teplice, v katastru nemovitostí vedený Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice", konaná "dne 2.10.2002 v prostorách hotelu Prince de Ligne, Zámecké nám. č. 136 v Teplicích," a o určení, že je neplatná veřejná dražba nemovitostí označených jako "dům se stavební parcelou o výměře 226 m2, pastvina pozemek parcelní číslo o výměře 601 m2, pozemek parcelní číslo o výměře 1.195 m2 a ostatní plocha - silnice, pozemek parcelní číslo o výměře 203 m2, vše v k.ú. [k.ú.], obec Rtyně nad Bílinou, okres Teplice, zapsáno na LV pro k.ú. [k.ú.], obec Rtyně nad Bílinou, okres Teplice, v katastru nemovitostí vedený Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice", konaná "dne 2.10.2002 v prostorách hotelu Prince de Ligne, Zámecké nám. č. 136 v Teplicích", a kterým bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jímž bylo vysloveno, že ve výroku o zastavení řízení proti žalovanému 1) "zůstal" rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31.7.2008 č.j. 43 Cm 16/2003-152, "nedotčen" a jímž bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř.
Žalobě o určení neplatnosti veřejné dražby týkající se nemovitostí zapsaných na "na LV pro k.ú. [k.ú.], obec Bystřany, okres Teplice," nebylo možné vyhovět už proto, že - jak bylo soudy zjištěno - nebyly v dražbě konané dne 2.10.2002 vydraženy. K určení neplatnosti veřejné dražby týkající se nemovitostí zapsaných na "LV pro k.ú. [k.ú.], obec Rtyně nad Bílinou, okres Teplice", není žalobce a) věcně legitimován, neboť jejich vlastnicí je na základě soudního smíru, schváleného usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24.8.2001 č.j. 34 C 102/2000-17, výlučně žalobkyně b). Vzhledem k tomu, že po schválení uvedeného soudního smíru byly nemovitosti (za použití ustanovení § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) znovu zapsány do soupisu konkursní podstaty úpadce J. A. [žalobce a)], z něhož již nebyly vyloučeny, je závěr soudů o nedostatku věcné legitimace žalobkyně b) k určení neplatnosti veřejné dražby týkajících se nemovitostí zapsaných na "LV pro k.ú. [k.ú.], obec Rtyně nad Bílinou, okres Teplice" v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. například právní názor vyjádřen v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26.1.2006 sp. zn. 29 Odo 294/2003, který byl uveřejněn pod č. 10 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2007, nebo v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.6.2006 sp. zn. 29 Odo 777/2006, který byl uveřejněn pod č. 25 v časopise Soudní judikatura, roč. 2007).
Protože napadený rozsudek odvolacího soudu odpovídá ustálené judikatuře soudů, nemůže mít po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalobců podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 věty první o.s.ř., neboť žalobci s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemají právo a žalovaným v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. prosince 2012
JUDr. Ljubomír Drápal předseda senátu