Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnutoKategorie E - rutinníObčanské

Spisová značka

21 Cdo 1325/2015

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 23. 6. 2015Zpravodaj: JUDr. Ljubomír DrápalECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.1325.2015.1
Další údaje
Předmět řízení: Přípustnost dovoláníSenát: JUDr. Ljubomíra Drápala (předseda), JUDr. Jiřího Doležílka, JUDr. Mojmíra Putny

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (7) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

21 Cdo 1325/2015

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce J. L., zastoupeného JUDr. Annou Doležalovou, MBA, advokátkou se sídlem v [adresa] proti žalovanému Infocredit s.r.o. se sídlem v [adresa] IČO [IČO], zastoupenému Mgr. Ivem Sieglem, advokátem se sídlem v [adresa] za účasti Property Mojmírova 11, a.s. se sídlem v [adresa] IČO [IČO], jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, zastoupeného JUDr. Josefem Sedláčkem ml., advokátem se sídlem v [adresa] sp. zn. 4 C 11/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. prosince 2014 č.j. 20 Co 510/2014-195, takto:

Dovolání žalobce se odmítá.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):

Dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4.12.2014 č.j. 20 Co 510/2014-195 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je [v posouzení otázky, že neplatnost nedobrovolné veřejné dražby nemůže být soudem řešena jako předběžná otázka] v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například právní názor vyslovený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18.1.2006 sp. zn. 21 Cdo 32/2005, který byl uveřejněn pod č. 52 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006, v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24.1.2006 sp. zn. 21 Cdo 20/2005, který byl uveřejněn pod č. 53 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.4.2006 sp. zn. 21 Cdo 1679/2005, který byl uveřejněn pod č. 126 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006, v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26.9.2013 sp. zn. 21 Cdo 3802/2012 nebo v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.6.2006 sp. zn. 29 Odo 777/2006, který byl uveřejněn pod č. 25 v časopise Soudní judikatura, roč. 2007, popř. též v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.10.2012 sp. zn. 30 Cdo 4852/2010) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě odvolacího soudu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. června 2015

JUDr. Ljubomír Drápal předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací