Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnutoKategorie E - rutinníObčanské

Ústavní stížnost I. ÚS 2245/15 (podána 24. 7. 2015): odmítnuto (usnesení ze dne 30. 9. 2015).

Spisová značka

21 Cdo 1332/2015

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 4. 5. 2015Zpravodaj: JUDr. Zdeněk NovotnýECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.1332.2015.1
Další údaje
Předmět řízení: Přípustnost dovolání Pracovní úraz Náhrada za ztrátu na výdělkuSenát: JUDr. Zdeňka Novotného (předseda), JUDr. Ljubomíra Drápala, JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D.

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

21 Cdo 1332/2015

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobce J. M., zastoupeného JUDr. Irenou Smítkovou, advokátkou se sídlem v [adresa] proti žalovanému DIAMO, státní podnik se sídlem ve [adresa] IČO [IČO], odštěpnému závodu Správa uranových ložisek Příbram, zastoupenému JUDr. Dagmar Říhovou, advokátkou se sídlem v [adresa] škodnění pracovního úrazu, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp.zn. 8 C 156/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2014 č.j. 23 Co 418/2014-203, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Dagmar Říhové, advokátky se sídlem v Příbrami, 28. října č. 184.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25.11.2014 č.j. 23 Co 418/2014-203 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. k otázce příčinné souvislosti následků pracovního úrazu se vznikem škody např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3.9.2013, nebo rozsudek nejvyššího soudu ze dne 11.3.2008 sp. zn. 21 Cdo 2044/2007, případně k uvedené otázce obdobně též závěry v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.10.2013 sp. zn. 21 Cdo 3621/2012 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2014 sp. zn. 21 Cdo 2643/2014 k otázce další výplaty náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kdy zaměstnanec není schopen pro obecné onemocnění vykonávat původní práci] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Dovolatel dále zpochybňuje skutková zjištění, na nichž soud prvního stupně a poté i odvolací soud založil svůj závěr o tom, že u žalobce došlo k takové změně poměrů, která další výplatu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti neumožňuje.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. května 2015

JUDr. Zdeněk Novotný

předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací