Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnutoKategorie E - rutinníObčanské

Ústavní stížnost I. ÚS 2132/15 (podána 16. 7. 2015): odmítnuto (usnesení ze dne 26. 2. 2016).

Spisová značka

21 Cdo 19/2015; 21 Cdo 977/2015

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 5. 5. 2015Zpravodaj: JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.19.2015.1
Další údaje
Senát: JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. (předseda), JUDr. Ljubomíra Drápala, JUDr. Zdeňka Novotného

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

21 Cdo 19,977/2015

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobkyně I. H., zastoupené JUDr. Zdeňkou Doležílkovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti žalovanému K. H., zastoupenému JUDr. Alexandrem Belicou, advokátem se sídlem [adresa] o výživné rozvedené manželky, vedené u Obvodního Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 85 C 65/2010, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. srpna 2013, č.j. 13 Co 357/2013-260 a dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. července 2014, č.j. 13 Co 13/2014-352, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá. II. Dovolání žalobkyně se odmítá. III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na nákladech dovolacího řízení 1.800,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. Alexandra Belici advokáta se sídlem [adresa] .

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Nejvyšší soud dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. srpna 2013, č. j. 13 Co 357/2013-260 jímž byla zástupcem žalobkyně ustanovena JUDr. Zdeňka Doležílková, advokátka se sídlem [adresa] podle ustanovení § 243c odst. 3 věty první a § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl, neboť dovolatel není k podání dovolání oprávněn (subjektivně legitimován), protože napadeným rozhodnutím soudu mu nebyla způsobena určitá, třeba i nepříliš významná újma, kterou lze odstranit zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí (Srov. k tomu stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu SSR ze dne 17. 3. 1976, Cpj 70/75, uveřejněné pod č. 14/1976 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. července 2014, č.j. 13 Co 13/2014-352, v části, v níž směřovalo proti výroku I. tohoto rozsudku, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. jako nepřípustné odmítl, neboť směřuje proti výroku rozsudku odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o výživném pro rozvedenou manželku, tedy ve věci upravené v části druhé občanského zákoníku, o níž je řízení vedeno podle občanského soudního řádu, a nejedná se o manželské majetkové právo (§ 238 odst.1 písm. a) o. s. ř.).

V části, v níž dovolání žalobkyně směřovalo proti výroku II. rozsudku odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto, že stát nemá právo na náhradu nákladů prvostupňového řízení, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení § 243c odst. 3 věty první a § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl, neboť v této části není dovolatelka k podání dovolání oprávněna (subjektivně legitimována), protože jí v této části bylo plně vyhověno a nevznikla jí ani jiná újma, kterou by bylo možné odčinit zrušením rozhodnutí odvolacího soudu.

V části, v níž dovolání žalobkyně směřovalo proti výroku II. rozsudku odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 50.200,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Odvolací soud – přiznal-li žalovanému pouze polovinu vynaložených nákladů ve výši 50.200,- Kč - postupoval v souladu s dovolatelkou citovaným rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2811/2013, když dostatečně zohlednil majetkové, sociální a další poměry dovolatelky, jakož i fakt, že by nebylo přiměřené po žalovaném požadovat, aby veškeré jemu vzniklé náklady řízení nesl sám. I když odvolací soud nerozhodl, že se žalovanému nepřiznávají náklady řízení co do částky dalších 50.200,- Kč, nejedná se o vadu řízení, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí, neboť odvolací soud v napadeném výroku obsahově rozhodl o celém nároku žalovaného na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.

V části, v níž dovolání žalobkyně směřovalo proti výroku III. rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť není přípustné, protože směřuje proti výroku rozsudku odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (§ 238 odst.1 písm.d) o. s. ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. května 2015

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací