Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnutoKategorie E - rutinníObčanské1× citováno

Ústavní stížnost IV. ÚS 3259/13 (podána 25. 10. 2013): výsledek zatím nemáme k dispozici.

Spisová značka

21 Cdo 1908/2013

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 22. 8. 2013Zpravodaj: JUDr. Jiří DoležílekECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.1908.2013.1
Další údaje
Předmět řízení: Přípustnost dovoláníSenát: JUDr. Jiřího Doležílka (předseda), JUDr. Zdeňka Novotného, JUDr. Ljubomíra Drápala

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

21 Cdo 1908/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobkyně D. O., zastoupené Mgr. Petrem Juráněm, advokátem se sídlem v [adresa] proti žalované Masarykově základní škole a mateřské škole Velká Bystřice se sídlem ve [adresa] IČO [IČO], zastoupené JUDr. Petrem Ritterem, advokátem se sídlem v Olomouci, Riegrova č. 376/12, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 19 C 256/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. března 2013 č. j. 16 Co 15/2013-182, takto:

I. Dovolání žalované se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 3. 2013 č. j. 16 Co 15/2013-182 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce rozlišování důvodu výpovědi podle ustanovení § 52 písm. f) věty za středníkem zákoníku práce spočívajícího v neuspokojivých pracovních výsledcích zaměstnance a důvodu výpovědi podle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2006 sp. zn. 21 Cdo 758/2006, uveřejněný pod č. 35 v časopise Soudní judikatura, roč. 2007, který se vztahuje k obsahově shodné dřívější právní úpravě, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2013 sp. zn. 21 Cdo 742/2012 a k otázce stanovení lhůty, ve které má zaměstnanec odstranit neuspokojivé pracovní výsledky, srov. například závěr uveřejněný ve Sborníku stanovisek, zpráv o rozhodování soudů a soudních rozhodnutí Nejvyšších soudů ČSSR, ČSR a SSR, Praha 1986, str. 190-191, odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2009 sp. zn. 21 Cdo 4066/2008, který byl uveřejněn pod č. 9 v časopise Soudní judikatura, roč. 2010, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 9. 2010 sp. zn. 21 Cdo 2894/2009 a ze dne 26. 2. 2013 sp. zn. 21 Cdo 1731/2012] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. srpna 2013

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací