Plný text
21 Cdo 1911/2018-175
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobkyně A. P., proti žalované České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8, se sídlem v [adresa] IČO [IČO], jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem v [adresa] IČO [IČO], o 285.958,- Kč s příslušenstvím, 80.532,- Kč s příslušenstvím a 108.182,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 16 C 22/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. ledna 2018, č. j. 23 Co 326/2017-132, t a k t o:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2018, č. j. 23 Co 326/2017-132, není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu (jeho právní závěr o tom, že žalobkyni nevzniklo právo na doplatek platu a víceúčelové paušální náhrady výdajů ve výši odvíjející se od trojnásobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře) je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 21 Cdo 97/2017, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 21 Cdo 254/2017, nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5170/2017, a v nich vyjádřený závěr, že v důsledku zrušení slov „2,5násobek“ uvedených v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb. ve znění zákona č. 425/2010 Sb. a zrušení ustanovení § 3b odst. 1 a 2 zákona č. 236/1995 Sb. ve znění zákona č. 425/2010 Sb. (nálezy Ústavního soudu ze dne 2. 8. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 16/11, č. 267/2011 Sb. a ze dne 3. 5. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 33/11, č. 181/2012 Sb.) soudcům nevzniklo právo na doplatek platu a víceúčelové paušální náhrady výdajů do výše, která odpovídá platové základně určené trojnásobkem průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 8. 2018
JUDr. Mojmír Putna předseda senátu