Plný text
21 Cdo 2314/2019-203
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Marka Cigánka v právní věci zástavní věřitelky Československé obchodní banky, a. s. se sídlem v [adresa] IČO [IČO], proti zástavnímu dlužníkovi PENTAR IMMO a. s. se sídlem v [adresa] IČO [IČO], zastoupenému Mgr. Davidem Kubešem, advokátem se sídlem v Praze 1, Růžová č. 950/15, o nařízení soudního prodeje zástavy, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 8 C 118/2018, o dovolání zástavního dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. března 2018 č. j. 69 Co 74/2018-32, takto:
Dovolání zástavního dlužníka se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání zástavního dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2018, č. j. 69 Co 74/2018-32 podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť není splněn žádný z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř.
Na vyřešení otázky procesního práva kladené zástavním dlužníkem v dovolání, zda je soud povinen, byla-li současně vznesena námitka věcné a místní nepříslušnosti, „zabývat“ se námitkou věcné nepříslušnosti dříve než námitkou místní nepříslušnosti, rozhodnutí odvolacího soudu (kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 11. 2017 č. j. 5 C 366/2017-20, jímž tento soud vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Benešově jako soudu místně příslušnému) nezávisí, neboť je založeno na závěru, že místně příslušným soudem k řízení o soudním prodeji zástavy je Okresní soud v Benešově, v jehož obvodu se nachází nemovitá zástava. Na vyřešení dovolatelem kladené otázky závisí jen závěr o tom, zda řízení netrpí vadou spočívající podle dovolatele v tom, že soudy posuzovaly místní příslušnost, aniž by se předtím zabývaly dovolatelem „řádně a včas“ vznesenou námitkou věcné nepříslušnosti. Námitka takové vady řízení však představuje uplatnění jiného dovolacího důvodu než toho, který je – jako jediný přípustný – uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. (že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 3. 2020
JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu