Plný text
21 Cdo 250/2026-37
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. M. H., Ph.D., v právní věci žalobce Podkrušnohorského bytového družstva se sídlem v [adresa] IČO [IČO], zastoupeného JUDr. Michalem Vihanem, advokátem se sídlem v [adresa] proti žalovanému J. H., o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost podané žalovaným proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. května 2025, č. j. 4 Cmo 107/2025-21, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 44/2025, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. prosince 2025, č. j. 9 Cmo 175/2025-17, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 10. 7. 2025, č. j. 16 C 44/2025-9, odmítl žalobu pro zmatečnost a na obnovu řízení podanou žalovaným proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2025, č. j. 4 Cmo 107/2025-21, (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).
2. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 10. 12. 2025, č. j. 9 Cmo 175/2025-17, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).
3. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný, jenž nebyl zastoupen advokátem ani netvrdil, že má právnické vzdělání, včasné dovolání (zároveň i žalobu pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení).
4. Krajský soud v Hradci Králové předložil věc k rozhodnutí dovolacímu soudu, aniž žalovaného vyzval k odstranění nedostatku povinného zastoupení.
5. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
6. Dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem (§ 241 odst. 1 věta první o. s. ř.); to neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§ 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (§ 241 odst. 4 o. s. ř.).
7. Nejvyšší soud usnesením ze dne 7. 5. 2026, č. j. 21 Cdo 250/2026-33, které bylo žalovanému doručeno dne 4. 8. 2026, vyzval žalovaného, aby si do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zvolil zástupce z řad advokátů a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 12. 2025, č. j. 9 Cmo 175/2025-17, a zároveň ho poučil, že nebude-li ve stanovené lhůtě soudu předložena plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, bude dovolací řízení zastaveno.
8. Protože si dovolatel přes poučení o následcích jeho nečinnosti zástupce z řad advokátů pro toto dovolací řízení nezvolil ani poté, co k tomu byl dovolacím soudem vyzván, dovolací soud řízení o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 12. 2025, č. j. 9 Cmo 175/2025-17, pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatele podle § 243c odst. 3 věty třetí ve spojení s § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
9. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatel spolu s dovoláním vznesl námitku podjatosti soudců senátu 9 Cmo Vrchního soudu v Praze, který rozhodoval o jeho odvolání, JUDr. F. Š., JUDr. J. H., Ph.D., a JUDr. Ing. D. H.. Protože je z obsahu námitky podjatosti zřejmé, že soudcům vytýká jejich postup v řízení o projednávané věci (napadené usnesení vulgárně označuje jako „právní zmetek“), vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti, včetně navazujícího návrhu na přikázání věci jinému soudu, jednak jako nedůvodnou (srov. § 14 odst. 4 o. s. ř.), a jednak jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod č. 2/2009 Sb. rozh. obč., a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSČR 104/2017).
10. Podáním datovaným dnem 20. 2. 2026 dovolatel v návaznosti na informaci ze dne 5. 2. 2026 o složení senátu, který je podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu příslušný o dovolání v této věci rozhodnout, vznesl také námitku podjatosti soudců senátu 21 Cdo Nejvyššího soudu v této informaci uvedených, tj. Mgr. M. H., Ph.D., JUDr. M. C. a JUDr. J. D.. Námitku odůvodnil tím, že „se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, když bylo a je objektivně a nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této věci byly/jsou vědomě páchány a kryty velmi závažné zločiny“. Podání dovolatele neobsahuje žádná tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených osob, tj. konkrétní tvrzení o jejich poměru k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Z obsahu spisu se nadto podává, že dovolatel takto nekonkretizované námitky podjatosti podává v řízení opakovaně. Nejvyšší soud proto i tuto vznesenou námitku podjatosti považuje za zjevné zneužití tohoto procesního institutu (§ 2 o. s. ř.), a proto ani k této námitce nepřihlížel.
11. Dovolání žalovaného obsahovalo rovněž návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Jelikož bylo dovolací řízení zastaveno, Nejvyšší soud o tomto akcesorickém návrhu, který sdílí osud samotného dovolání, již samostatným výrokem nerozhodoval (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16).
12. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 9. 2026
Mgr. M. H., Ph.D. předseda senátu