Plný text
21 Cdo 2545/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Ljubomíra Drápala v řízení o prohlášení konkursu na majetek úpadce STEKO, spol. s r. o. se sídlem v [adresa] IČO [IČO], zastoupeného JUDr. Adamem Rakovským, advokátem se sídlem v [adresa] zastoupeného JUDr. Josefem Novotným, advokátem se sídlem v [adresa] proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. února 2010 č. j. 2 Ko 75/2009-737, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 66 Cm 4/2010, o dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. května 2013 č. j. 4 Co 33/2013-123, takto:
I. Dovolání úpadce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 5. 2013 č. j. 4 Co 33/2013-123 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například usnesení býv. Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 8. 1992 sp. zn. 2 Cdo 19/92, uveřejněné pod č. 25 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1993, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996 sp. zn. 2 Cdon 539/96, uveřejněné pod č. 27 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 1997 sp. zn. 2 Cdon 1420/96, uveřejněné pod č. 1 v časopise Soudní judikatura, roč. 1997) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání úpadce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. října 2013 JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu