Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnutoKategorie E - rutinníObčanské

Ústavní stížnost I. ÚS 4003/14 (podána 22. 12. 2014): odmítnuto (usnesení ze dne 25. 3. 2015).

Spisová značka

21 Cdo 2576/2014

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 17. 10. 2014Zpravodaj: JUDr. Ljubomír DrápalECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.2576.2014.1
Další údaje
Předmět řízení: Přípustnost dovoláníSenát: JUDr. Ljubomíra Drápala (předseda), JUDr. Jiřího Doležílka, JUDr. Romana Fialy

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

21 Cdo 2576/2014

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Romana Fialy ve věci žalobce Lidového bytového družstva Praha 9, družstva se sídlem v [adresa] IČO [IČO], zastoupeného JUDr. Vlastimilou Kaufmannovou, advokátkou se sídlem v [adresa] proti žalované České republice - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v Praze 2, Rašínovo nábřeží č. 42, IČO [IČO], Územnímu pracovišti v hlavním městě Praze v Praze 2, Rašínovo nábřeží č. 42, o určení, že žalované náleží z důvodu zániku členství vypořádací podíl, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 41 C 191/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. února 2014 č.j. 64 Co 365/2013-94, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):

Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13.2.2014 č.j. 64 Co 365/2013-94 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

Dovolací soud již dříve při svém rozhodování (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.12.2009 sp. zn. 21 Cdo 4498/2008, které bylo uveřejněno pod č. 9 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2011, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.1.2010 sp. zn. 21 Cdo 3452/2008, který byl uveřejněn pod č. 14 v časopise Soudní judikatura, roč. 2012, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.3.2010 sp. zn. 21 Cdo 723/2010 nebo rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.2.2011 sp. zn. 31 Cdo 316/2008, který byl uveřejněn pod č. 92 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2011) dospěl k závěru, že členství zůstavitele v bytovém družstvu a nájem družstevního bytu přechází "nejen na dědice, ale na každého, komu podle výsledku dědického řízení připadl členský podíl v družstvu", tedy i na stát, jemuž dědictví po zůstaviteli připadlo na základě tzv. odúmrti.

Protože není důvodu, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. října 2014

JUDr. Ljubomír Drápal předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací