Plný text
21 Cdo 3335/2025-780
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Miroslavem Hromadou, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Apston Capital Ltd., se sídlem v [adresa] zastoupeného Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v [adresa] proti povinným 1) J. H., a 2) J. H., o žalobách na obnovu řízení a pro zmatečnost podaných povinnými proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. června 2015, č. j. 4 Co 65/2014-68, ze dne 20. dubna 2018, č. j. 4 Co 291/2017-138, a ze dne 20. dubna 2018, č. j. 4 Co 4/2018-141, a o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. dubna 2018, č. j. 4 Co 291/2017-138, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 25 Co 458/2012, o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. ledna 2024, č. j. 1 Cmo 86/2023-617, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 16. 2. 2023, č. j. 25 Co 458/2012-576, zastavil řízení o žalobách povinných na obnovu řízení podaných proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 6. 2015, č. j. 4 Co 65/2014-68, ze dne 20. 4. 2018, č. j. 4 Co 291/2017-138, a ze dne 20. 4. 2018, č. j. 4 Co 4/2018-141 (výrok I) a zastavil dovolací řízení proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 4. 2018, č. j. 4 Co 291/2017-138 (výrok II).
2. K odvolání povinných Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. 1. 2024, č. j. 1 Cmo 86/2023-617, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
3. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali povinní, kteří nebyli zastoupeni advokátem ani netvrdili, že mají právnické vzdělání, včasné dovolání (zároveň i žalobu pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení).
4. Krajský soud v Hradci Králové předložil věc k rozhodnutí dovolacímu soudu, aniž povinné vyzval k odstranění nedostatku povinného zastoupení.
5. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
6. Dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem (§ 241 odst. 1 věta první o. s. ř.); to neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§ 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (§ 241 odst. 4 o. s. ř.).
7. Nejvyšší soud usnesením ze dne 7. 5. 2026, č. j. 21 Cdo 3335/2025-776, které bylo doručeno povinnému 1) dne 20. 5. 2026 a povinnému 2) dne 4. 8. 2026, vyzval povinné, aby si do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zvolili zástupce z řad advokátů a aby jeho prostřednictvím podali řádné dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 1. 2024, č. j. 1 Cmo 86/2023-617, a zároveň je poučil, že nebude-li ve stanovené lhůtě soudu předložena plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, bude dovolací řízení zastaveno.
8. Již dříve, podáním datovaným dnem 30. 3. 2026, povinní požádali mimo jiné o ustanovení zástupce z řad advokátů pro toto dovolací řízení.
9. Povinní nesplňují předpoklady pro ustanovení zástupce pro dovolací řízení, neboť v projednávané věci jde z jejich strany o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Dovolacímu soudu je z úřední činnosti známo, že dovolatelé po zahájení řízení podávají mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků, včetně opravných prostředků nepřípustných, opakovaně podávají neodůvodněné námitky podjatosti soudců a žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Zmíněné dlouhodobé a cílené jednání dovolatelů tak lze označit za obstrukční (srov. mimo jiné např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. 30 Cdo 1105/2022).
10. Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za to, že dovolatelé procesními obstrukcemi dlouhodobě zneužívají svá procesní práva, a to nikoliv za účelem soudní ochrany, a způsobují bezdůvodné průtahy (procesní obtíže) v soudním řízení. Jejich postup tak podle § 2 a § 6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu v souladu s § 41a odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému nepřihlíží (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1030/2020, ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 32 Cdo 5201/2017, ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016, anebo ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 499/2020).
11. Protože si dovolatelé přes poučení o následcích jejich nečinnosti zástupce z řad advokátů pro toto dovolací řízení nezvolili ani poté, co k tomu byli dovolacím soudem vyzváni, dovolací soud řízení o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 1. 2024, č. j. 1 Cmo 86/2023-617, pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatelů podle § 243c odst. 3 věty třetí ve spojení s § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
12. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatelé spolu s dovoláním vznesli námitku podjatosti soudců senátu 1 Cmo Vrchního soudu v Praze, který rozhodoval o jejich odvolání, JUDr. R. H., Ph.D., JUDr. B. T. a Mgr. M. V.. Protože je z obsahu námitky podjatosti zřejmé, že soudcům vytýkají jejich postup v řízení o projednávané věci (napadené usnesení vulgárně označují jako „právní zmetek“), vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti, včetně navazujícího návrhu na přikázání věci jinému soudu, jednak jako nedůvodnou (srov. § 14 odst. 4 o. s. ř.), a jednak jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod č. 2/2009 Sb. rozh. obč., a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSČR 104/2017).
13. Podáním datovaným dnem 30. 3. 2026 dovolatelé v návaznosti na informaci ze dne 8. 1. 2026 o složení senátu, který je podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu příslušný o dovolání v této věci rozhodnout, a v návaznosti na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2026, č. j. 21 Cdo 3335/2025-765, jímž byli dovolatelé vyzváni k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání (který dne 31. 3. 2026 zaplatili), vznesli také námitku podjatosti předsedy senátu Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., s tím, že „navrhují jeho objektivně důvodné vyloučení z projednávání a rozhodnutí věcí“. Podání dovolatelů neobsahuje žádná tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti předsedy senátu, tj. konkrétní tvrzení o jeho poměru k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Z obsahu spisu se nadto podává, že dovolatelé takto nekonkretizované námitky podjatosti podávají v řízení opakovaně. Nejvyšší soud proto i tuto vznesenou námitku podjatosti považuje za zjevné zneužití tohoto procesního institutu (§ 2 o. s. ř.), a proto ani k této námitce nepřihlížel.
14. Dovolání povinných obsahovalo rovněž návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Jelikož bylo dovolací řízení zastaveno, Nejvyšší soud o tomto akcesorickém návrhu, který sdílí osud samotného dovolání, již samostatným výrokem nerozhodoval (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16).
15. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 9. 2026
Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D. předseda senátu