Plný text
21 Cdo 3427/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobkyně R. V., proti žalované MODAD s.r.o., se sídlem v [adresa] IČO [IČO], zastoupené JUDr. Alešem Staňkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Národní č. 365/43, o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 7 C 37/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. dubna 2016 č.j. 26 Co 452/2015-366, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12.4.2016 č.j. 26 Co 452/2015-366 kromě toho, že neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o.s.ř.), není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce vázanosti soudu formulací žalobního petitu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.8.2003 sp. zn. 21 Cdo 909/2003 uveřejněné v časopise Soudní judikatura roč. 2003 pod č. 152, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.5.2006 sp. zn. 22 Cdo 659/2005 uveřejněný pod číslem v časopise Soudní rozhledy roč. 2007 č. 6, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17.3.2008 sp. zn. 22 Cdo 112/2007) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
V části, v níž žalovaná v dovolání uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. (dovolatelka zpochybňuje také skutková zjištění, na nichž odvolací soud založil svůj právní závěr o tom, že mezi účastníky byla uzavřena pracovní smlouva, namítá nesprávné hodnocení důkazů odvolacím soudem, přičemž předestírá vlastní skutkové závěry, na nichž pak buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci, a polemizuje s tím, ke kterým hlediskům odvolací soud při posuzování právního úkonu – rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem ze dne 10.11.2008 - přihlížel a jak tato hlediska hodnotil), dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.