Plný text
21 Cdo 3454/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce M. T., zastoupeného Mgr. Ivanem Stránským, advokátem se sídlem v [adresa] proti žalovanému DIAMO, státnímu podniku se sídlem ve Stráži pod Ralskem, Máchova č. 201, IČ [IČO], odštěpnému závodu GEAM, Dolní Rožínka, o odškodnění nemoci z povolání, vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 4 C 13/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. prosince 2008 č.j. 16 Co 201/2008-180, ve znění opravného usnesení ze dne 24. února 2009 č.j. 16 Co 201/2008-193, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 10.12.2008 č.j. 16 Co 201/2008-180, ve znění opravného usnesení ze dne 24.2.2009 č.j. 16 Co 201/2008-193, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Jeseníku ze dne 14.5.2008 č.j. 4 C 13/2007-151, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 1.5.2004 do 31.12.2005 ve výši 172.876,- Kč s úroky z prodlení a o placení pravidelného měsíčního peněžitého důchodu od 1.1.2006, a žalobci bylo uloženo zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 5.733,- Kč a státu – Okresnímu soudu v Jeseníku na nákladech řízení částku 10.000,- Kč; současně krajský soud (na základě připuštění změny žaloby učiněné podáním žalobce ze dne 18.4.2007, o níž soud prvního stupně opomenul rozhodnout) zamítl žalobu o zaplacení další náhrady za ztrátu na výdělku požadované za období od 1.1.2006 do 31.3.2007 ve výši 252.030,- Kč s úroky z prodlení a o placení pravidelného měsíčního peněžitého důchodu ve výši 16.802,- Kč od 1.4.2007 do budoucna a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 2.655,- Kč a České republice – Okresnímu soudu v Jeseníku na nákladech odvolacího řízení 1.550,- Kč.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání z důvodů uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. Namítal, že soudy obou stupňů neprovedly jím navržené důkazy (především důkaz revizním znaleckým posudkem), přestože podle jeho názoru „v průběhu řízení potřeba jejich provedení vyšla najevo“, a že při svém rozhodování věc nesprávně právně posoudily, jestliže na danou věc neaplikovaly ustanovení § 195 odst. 3 poslední věty zák. práce, a jestliže chybně posoudily změnu poměrů podle ustanovení § 202 odst. 1 zák. práce. Navrhl, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení § 240 odst. 2 o.s.ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu. Podle ustanovení § 240 odst. 3 o.s.ř. lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání; neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení.
Podle ustanovení § 164 o.s.ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.
Z citovaných ustanovení mimo jiné vyplývá, že jen takové opravné usnesení vydané odvolacím soudem podle ustanovení § 164 o.s.ř., které se týká výroku rozhodnutí odvolacího soudu, má následky uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 větě druhé o.s.ř., tj. že od jeho doručení znovu běží lhůta k podání dovolání (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31.5.1993, sp. zn. 7 Cdo 60/93, uveřejněné v Bulletinu Vrchního soudu v Praze pod č. 14, ročník 1994); uvedené platí samozřejmě za předpokladu, že se oprava týká dovoláním napadeného výroku rozhodnutí odvolacího soudu.
V posuzovaném případě bylo z obsahu spisu zjištěno, že doporučená zásilka obsahující rozsudek odvolacího soudu ze dne 10.12.2008 č.j. 16 Co 201/2008-180 byla doručena žalobci (jeho tehdejšímu zástupci advokátovi JUDr. Petru Lindenthalovi) dne 16.1.2009 a že žalobce proti tomuto rozsudku podal u Okresního soudu v Jeseníku (osobně do podatelny) prostřednictvím svého zástupce advokáta Mgr. Ivana Stránského, který byl žalobci na jeho žádost ustanoven soudem prvního stupně pro ochranu jeho zájmů v dovolacím řízení a pro podání dovolání, dne 20.4.2009 dovolání datované týmž dnem.
Protože rozsudek odvolacího soudu obsahuje správné poučení o přípustnosti dovolání, o lhůtě k dovolání a o soudu, u něhož se dovolání podává, uplynula žalobci lhůta k podání dovolání proti tomuto rozhodnutí podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 57 odst. 2 o.s.ř. dnem 16.3.2009.
Na uvedeném závěru nic nemění opravné usnesení ze dne 24.2.2009 č.j. 16 Co 201/2008-193, jímž odvolací soud provedl opravu rozsudku odvolacího soudu ze dne 10.12.2008 č.j. 16 Co 201/2008-180 pouze ve výrocích „v odstavci III. a IV.“, jimiž bylo rozhodnuto o nákladech řízení účastníků a státu. Protože se opravné usnesení netýká dovoláním napadeného výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o věci samé, nemá jeho doručení tehdejšímu zástupci žalobce advokátovi JUDr. Petru Lindenthalovi dne 27.2.2009 za následek opětovný běh lhůty k podání dovolání proti rozsudku odvolacího soudu (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14.11.2002 sp. zn. 21 Cdo 430/2002).
Vzhledem k tomu, že žalobce podal dovolání až dne 20.4.2009, tedy po uplynutí dvouměsíční dovolací lhůty, je opožděné. Za přihlédnutí k tomu, že zmeškání dovolací lhůty nelze prominout (§ 240 odst. 2 věta první o.s.ř.), Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218a o.s.ř. - protože to v rozporu s ustanoveními § 241b odst.1 a § 208 odst.1 o.s.ř. neučinil soud prvního stupně - odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst.1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. září 2010
JUDr. Zdeněk Novotný, v.r. předseda senátu