Plný text
21 Cdo 3671/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného ve věci dědictví po Z. V., za účasti 1) H. V., 2) Mgr. H. B. a 3) Ing. Z. V., Ph.D, zastoupených JUDr. Jiřím Vodičkou, advokátem se sídlem v [adresa] sp. zn. 24 D 102/2008, o dovolání H. V., Mgr. H. B. a Ing. Z. V., Ph.D., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 5. března 2009, č. j. 15 Co 763/2008-84, takto:
I. Řízení o dovolání Mgr. H. B. a Ing. Z. V., Ph.D., se zastavuje. II. Dovolání H. V. se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):
Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře usnesením ze dne 5.3.2009, č. j. 15 Co 763/2008-84, potvrdil usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 22.9.2008, č. j. 24 D 102/2008-40, kterým soud prvního stupně určil obvyklou cenu majetku, výši dluhů a výši předlužení dědictví po zůstaviteli Z. V.i, zemřelém dne 6.2.2008, schválil dědickou dohodu a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podali H. V., Mgr. H. B. a Ing. Z. V., Ph.D., dovolání, které Mgr. H. B. a Ing. Z. V., Ph.D., vzali podáním ze dne 17.6.2009, doručeným Okresnímu soudu v Táboře dne 18.8.2009, zcela zpět.
Protože dovolání Mgr. H. B. a Ing. Z. V., Ph.D., bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) podle ustanovení § 243b odst. 5 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [ve znění do 30.6.2009 (dále jen „o.s.ř.“), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony)] řízení o dovolání Mgr. H. B. a Ing. Z. V., Ph.D., podle ustanovení § 243b odst. 5 věty druhé o. s. ř. zastavil.
Dovolání H. V. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočce v Táboře ze dne 5.3.2009, č. j. 15 Co 763/2008-84, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 22.9.2008, č. j. 24 D 102/2008-40, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř., a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť odvolací soud rozhodl v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.9.2003, sp. zn. 21 Cdo 1724/2003, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 168, ročník 2003; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.8.2003, sp. zn. 29 Odo 147/2002, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 212, ročník 2003).
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání H. V. - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 části věty před středníkem, § 146 odst. 1 písm. a) a písm. c) o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. října 2010 JUDr. Roman Fiala, v. r.