Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníKategorie E - rutinní3× citováno

Spisová značka

21 Cdo 3983/2013

Téma · generováno AIObnova řízení a zmatečnost pro podjatost soudce

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 9. 4. 2014ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.3983.2013.1

Shrnutí · generováno AI

Žalovaní se snažili obnovit řízení o výpovědi z nájmu bytu a zrušit původní rozsudek pro zmatečnost. Nejvyšší soud jejich dovolání odmítl, protože námitky podjatosti soudce ani další uplatněné důvody nevyvracely závěr odvolacího soudu. Námitka týkající se nemožnosti osobního slyšení navíc nesměřovala proti napadenému rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Námitka, že v původním řízení rozhodoval soudce, který již předtím rozhodoval v jiné věci účastníka, sama o sobě nezakládá důvod k jeho vyloučení podle § 14 odst. 4 o. s. ř. a tím ani zmatečnost podle § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř. Je-li zamítnutí žaloby pro zmatečnost založeno na dvou nezávislých důvodech, neobstojení jednoho z nich nemění správnost závěru, obstojí-li druhý.

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

21 Cdo 3983/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zbyňka Poledny v právní věci žalobce Správy budov Choceň, příspěvkové organizace se sídlem v [adresa] IČO [IČO], zastoupeného JUDr. Pavlem Stratílkem, advokátem se sídlem v [adresa] proti žalovaným: 1) Z. V. a 2) V. V., oběma zastoupeným JUDr. Milanem Janíčkem, advokátem se sídlem v Šumperku, Slovanská č. 255/21, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu a o vyklizení bytu, o žalobě na obnovu řízení podané žalovanými proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 29. března 2005, č. j. 11 C 38/2005-36, a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 8. 2005, č. j. 19 Co 339/2005-59, a o žalobě pro zmatečnost podané žalovanými proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 29. března 2005, č. j. 11 C 38/2005-36, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 11 C 167/2008, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. února 2013, č. j. 19 Co 556/2012-102, takto: I. Dovolání žalovaných se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 2. 2013, č. j. 19 Co 556/2012-102, není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k závěru odvolacího soudu o neopodstatněnosti žaloby na obnovu řízení podle ustanovení § 228 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. srov. například usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 1973 sp. zn. 9 Co 468/73, uveřejněné pod č. 19 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1975, nebo odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 9. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3530/2007, anebo odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 5. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1920/2009, k závěru odvolacího soudu (který lze vztáhnout na oba žalované) o neopodstatněnosti žaloby pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř., neboť důvodem k vyloučení soudce nemůže být námitka žalovaných, že v původním řízení u okresního soudu rozhodoval soudce, který již předtím rozhodoval v jiné věci žalovaného 1), a k výkladu ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř. srov. například právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96, uveřejněném pod č. 33 v časopise Soudní judikatura, roč. 2000] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

Vzhledem k tomu, že odvolací soud založil svůj závěr o zamítnutí žaloby pro zmatečnost na dvou na sobě nezávislých důvodech, nezabýval se již dovolací soud námitkami žalovaných vztahujícími se k jeho závěru o tom, že žaloba pro zmatečnost byla ze strany žalovaného 1) podána opožděně, neboť sama okolnost, že tento důvod (eventuelně) neobstojí, nemůže mít na celkový závěr odvolacího soudu o nedůvodnosti žaloby pro zmatečnost žádný vliv (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1374/96, uveřejněný pod č. 17 v časopise Soudní judikatura, roč. 1998, z něhož vyplývá, že, jestliže odvolací soud závěr o nedůvodnosti uplatněného nároku založil současně na dvou na sobě nezávislých důvodech, pak sama okolnost, že jeden z nich neobstojí, nemůže mít na správnost tohoto závěru vliv, jestliže obstojí důvod druhý, a že uvedené platí i tehdy, nemohl-li být druhý důvod podroben dovolacímu přezkumu proto, že nebyl dovoláním dotčen, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, které bylo uveřejněno pod č. 48 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006).

Vytýkají-li žalovaní odvolacímu soudu, že „bylo porušeno právo žalovaného 1) spočívající v možnosti jednat před soudem“, když žalovaný 1) se „i v řízení před Krajským soudem v Hradci Králové domáhal svého osobního slyšení i za cenu výslechu v místě bydliště, když jeho zdravotní stav byl doložen lékařskými zprávami“, a vyjadřují-li nesouhlas s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 1998, sp. zn. 23 Cdo 75/98, uveřejněným pod č. 146 v časopise Soudní judikatura pod č. 146, roč. 1998, s odůvodněním, že „otázku důkazu provedením výslechu účastníka řízení je nutno posoudit jinak“, nezpochybňují správnost rozhodnutí odvolacího soudu o žalobě pro zmatečnost (ale namítají - v řízení o žalobě pro zmatečnost - zmatečnostní vadu podle ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř.). V této části dovolání tedy neuplatňují dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř., a proto v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaných podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. dubna 2014

JUDr. Mojmír Putna předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací