Plný text
21 Cdo 4435/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Jiřího Doležílka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného B. P., proti povinné R. P., zastoupené Mgr. Petrou Hruškovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Hybernská č. 1009/24, splněním jiné povinnosti, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 6 E 38/2004, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 24. září 2013, č. j. 35 Co 616/2013-138, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 24. 9. 2013, č. j. 35 Co 616/2013-138, není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně uvedl, že případné vady nalézacího řízení se do exekučního řízení nepřenášejí – k tomu srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002, uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2475/98] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinné podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. dubna 2014
JUDr. Mojmír Putna předseda senátu