Plný text
21 Cdo 4521/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci zástavního věřitele Ing. J. M., zastoupeného Mgr. Vladimírem Valáškem, advokátem se sídlem v [adresa] proti zástavnímu dlužníku J. B., zastoupenému JUDr. Mgr. Jiřím Drobečkem, advokátem se sídlem v Hodoníně, Štefánikova č. 4083/14, o soudní prodej zástavy, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 12 EXE 18/2011, o dovolání zástavního dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. března 2015 č.j. 38 Co 102/2014-248, takto:
I. Dovolání zástavního dlužníka se odmítá. II. Zástavní dlužník je povinen zaplatit zástavnímu věřiteli na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč k rukám Mgr. Vladimíra Valáška, advokáta se sídlem v Hodoníně, Dolní Valy č. 3940/2.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání zástavního dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.3.2015 č.j 38 Co 102/2014-248 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce neplatnosti smlouvy o půjčce z důvodu trestné činnosti J. S., za kterou byl pravomocně odsouzen, srov. právní názor vyslovený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 8.12.2010 sp. zn. 31 Cdo 3620/2010, který byl uveřejněn pod č. 70 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2011, v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.4.2006 sp. zn. 21 Cdo 826/2005, který byl uveřejněn pod č. 36 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2008, anebo v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.8.2009 sp. zn. 31 Cdo 135/2007, který byl uveřejněn pod č. 60 v časopise Soudní judikatura, roč. 2010, a k otázce porušení práva zástavního dlužníka na spravedlivý proces při uložení povinnosti k náhradě nákladů v řízení o soudním prodeji zástavy srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.7.2010 sp. zn. 21 Cdo 1520/2009, které bylo uveřejněno pod č. 67 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2011] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání zástavního dlužníka podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. listopadu 2015
JUDr. Ljubomír Drápal