Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení

Ústavní stížnost II. ÚS 3276/11 (podána 11. 1. 2011): odmítnuto (ze dne 1. 19. 2012).

Spisová značka

21 Cdo 555/2010

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 10. 8. 2011ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.555.2010.1
Další údaje
Předmět řízení: Vklad do katastru nemovitostí

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

21 Cdo 555/2010

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce V. K., zastoupeného JUDr. Petrem Vrchlabským, advokátem se sídlem v [adresa] za účasti Ing. J. K., o zápis vlastnictví do katastru nemovitostí vkladem, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 267/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. října 2009 č.j. 1 Co 186/2009-51, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243c odst.2 o.s.ř.):

Dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14.10.2009 č.j. 1 Co 186/2009-51, jímž byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 29.4.2009 č.j. 23 C 267/2008-32, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal podle Smlouvy o úpravě vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností, společného bydlení pro dobu po rozvodu manželství, uzavřené podle ustanovení § 24a odst.1 zákona o rodině dne 31.10.2003, vkladu vlastnické práva k bytové jednotce a garáži ve smlouvě blíže označených, není přípustné podle ustanovení § 237 odst.1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst.1 písm. c) o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. například právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.7.2006 sp. zn. 30 Cdo 2193/2005, které bylo uveřejněno pod č. 87 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2011) a nemá tedy po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243b odst.5 věty první a § 218 písm.c) o.s.ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a další účastnici v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. srpna 2011

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.

předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací