Plný text
21 Cdo 664/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph. D. v právní věci žalobkyně M. Š., proti žalované Léčebně dlouhodobě nemocných Vršovice, příspěvkové organizaci se sídlem v [adresa] IČO [IČO], zastoupené JUDr. Petrem Vaňkem, advokátem se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Na Poříčí č. 1041/12, o 769.530,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 13 C 140/2009, 14 C 5/2010 a 14 C 116/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. května 2015 č.j. 62 Co 534/2012-246, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13.5.2015 č.j. 62 Co 534/2012-246 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v otázce snížení náhrady mzdy žalobkyně při neplatném rozvázání pracovního poměru podle ustanovení § 61 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, v souladu se závazným právním názorem dovolacího soudu (uvedeným v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.10.2014 č.j. 21 Cdo 3286/2013-151) a ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.12.2003 sp. zn. 21 Cdo 1103/2003, který byl uveřejněn pod č. 30 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, nebo bod V. S. O. a Obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.6.2004 k některým otázkám rozhodování soudů ve věcech nároků z neplatného rozvázání pracovního poměru podle ustanovení § 61 zákoníku práce, které bylo uveřejněno pod č. 85 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
V části, v níž dovolatelka uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. (vznáší-li dovolatelka výhrady proti správnosti skutkových zjištění a proti hodnocení důkazů), dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. května 2016
JUDr. Ljubomír Drápal předseda senátu