Plný text
21 Cdo 930/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph. D., v právní věci zástavní věřitelky MONETA Money Bank, a. s. se sídlem v [adresa] IČO [IČO], proti zástavním dlužníkům 1) Z. Č. a 2) M. Č., zastoupeným JUDr. Dagmar Říhovou, advokátkou se sídlem v Příbrami, 28. října č. 184, o soudní prodej zástavy, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 9 C 103/2016, o dovolání zástavních dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2016, č. j. 20 Co 420/2016-121, takto:
I. Dovolání zástavních dlužníků se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání zástavních dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2016, č. j. 20 Co 420/2016-121, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť neobsahuje způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. [podle ustálené judikatury dovolacího soudu, může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení § 237 o. s. ř. – tak jako tomu je v tomto případě - je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části), aniž by bylo z dovolání zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v tomto ustanovení je podle mínění dovolatele splněn (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek], a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Vznáší-li dovolatelé výhrady proti správnosti skutkových zjištění soudů a vytýkají-li soudům, že neprovedly jimi navržené důkazy (zejména výslech dlužníka M. Č. jako svědka), uplatňují tím jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř., a ani pro tento nedostatek nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Ostatně, dovolání zástavních dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2016, č. j. 20 Co 420/2016-121, není podle ustanovení § 237 o. s. ř. přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy, kdy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem (jiné skutečnosti nejsou v tomto řízení významné), srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1467/2004, které bylo uveřejněno pod č. 37/2005 Sbírky soudních rozhodnutích a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. 21 Cdo 3161/2006, které bylo uveřejněno pod č. 58/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3973/2009] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
O návrhu zástavní věřitelky ze dne 29. 3. 2017, aby na její místo ve smyslu ustanovení § 107a o. s. ř. vstoupila do řízení společnost B2 Kapital Czech Republic s. r. o. se sídlem v [adresa] IČO [IČO], které smlouvou ze dne 20. 3. 2017 postoupila svou pohledávku, dovolací soud nemohl rozhodnout, neboť ustanovení § 107a o. s. ř. pro řízení u dovolacího soudu neplatí (srov. § 243b o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. června 2017
JUDr. Mojmír Putna předseda senátu