Plný text
21 Cul 2/2026-8
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., o návrhu navrhovatelky MK holding s.r.o. se sídlem v [adresa] IČO [IČO], zastoupené JUDr. Josefem Srbou, MBA, advokátem se sídlem v [adresa] proti Vrchnímu soudu v Praze, na určení lhůty k provedení procesního úkonu, ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Cmo 40/2025, takto:
I. Návrh navrhovatelky na určení lhůty Vrchnímu soudu v Praze „k provedení požadovaných a zákonem předpokládaných úkonů, nezbytných k rozhodnutí o vznesené námitce podjatosti všech soudců Vrchního soudu v Praze“ se zamítá.
II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Návrhem ze dne 31. 8. 2026, doručeným Vrchnímu soudu v Praze dne 2. 9. 2026, se navrhovatelka domáhala, aby Vrchní soud v Praze „postupoval procesně předpokládaným způsobem a v intencích naznačených v přípise Nejvyššího soudu ze dne 07.10.2024 a procesně správným způsobem zajistil vydání rozhodnutí o vznesené námitce podjatosti všech soudců Vrchního soudu v Praze, neboť toto rozhodnutí je předpokladem pro rozhodnutí o tzv. delegaci nutné ve smyslu § 12 odst. 1 o. s. ř., o které nemohlo být rozhodnuto“, tedy aby Vrchní soud v Praze „vydal usnesení, kterým určí lhůtu k provedení požadovaných a zákonem předpokládaných úkonů, nezbytných k rozhodnutí o vznesené námitce podjatosti všech soudců Vrchního soudu v Praze, tzv. systémové námitce podjatosti“, neboť o této námitce, obsažené již v odvolání žalobkyně ze dne 23. 4. 2024, dosud nebylo rozhodnuto.
2. Nejvyšší soud, který je příslušný k projednání návrhu [§ 174a odst. 4 část věty před středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“)], dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
3. Podle § 1 o. s. ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle § 6 o. s. ř. v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.
4. Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§ 174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§ 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy (§ 174a odst. 8 část věty první před středníkem zákona o soudech a soudcích).
5. V poměrech nyní projednávané věci se z obsahu spisu podává, že Vrchní soud v Praze již učinil procesní úkon směřující k rozhodnutí o vznesené námitce podjatosti, když dne 1. 9. 2026 spis s vyjádřením dotčených soudců (soudců určených k projednání věci opatřením předsedy Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2026) v souladu s § 15b odst. 1 o. s. ř. předložil Nejvyššímu soudu, o čemž žalobkyni informoval přípisem ze dne 2. 9. 2026. V reakci na tuto výzvu žalobkyně podáním ze dne 4. 9. 2026, doručeným Vrchnímu soudu v Praze dne 7. 9. 2026, soudu sdělila, že na podaném návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu trvá, neboť „nebyly provedeny všechny procesní úkony, pro které návrh na určení lhůty ve smyslu ust. § 174a ZSS učinila“, když podle jejího názoru „by měli být vyloučeni všichni soudci civilního úseku Vrchního soudu v Praze“.
6. Námitky žalobkyně, podle kterých vznesla „systémovou námitku podjatosti“ a spis měl být Nejvyššímu soudu předložen k rozhodnutí o vyloučení všech soudců (civilního úseku) Vrchního soudu v Praze, přehlížejí, že požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených rozvrhem práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit jen ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou určeni ve věci rozhodovat; k námitce směřující proti jiným soudcům téhož soudního oddělení soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 33 Nd 107/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2021, sp. zn. 21 Nd 88/2021, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2021, sp. zn. 21 Cul 1/2021).
7. Protože procesní úkon, u kterého jsou namítány průtahy, byl již učiněn, Nejvyšší soud návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu podle § 174a odst. 7 části věty před středníkem zákona o soudech a soudcích zamítl.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť navrhovatelka nemá ve smyslu § 174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích na náhradu případných nákladů řízení právo.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 9. 2026
JUDr. Pavel Malý předseda senátu