Plný text
21 Nd 202/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobkyně PREFA MAJETKOVÁ a. s. se sídlem v [adresa] IČO [IČO], proti žalované České republice – Ministerstvu financí se sídlem v [adresa] IČO [IČO], o 1.161.820.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 25 C 49/2014 (u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 20 Co 84/2016), o návrhu žalobce na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. I. W., JUDr. I. H. a JUDr. Z. K. nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nco 38/2016.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala dne 24. 6. 2014 u Obvodního soudu pro Prahu 1 žalobu, kterou se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí „1 161,82 milionů Kč s úroky z prodlení od 1. 12. 2013 do zaplacení“.
Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 1. 2. 2016, č. j. 25 C 49/2014-102, žalobu – postupem podle ustanovení § 43 odst. 1 a 2 o. s. ř. - odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně v odvolání proti tomuto usnesení (v podání ze dne 16. 2. 2016) vznesla námitku podjatosti „některých soudců Městského soudu v Praze“ a „některých soudců Vrchního soudu v Praze“ – mimo jiné – JUDr. Ivy H., JUDr. I. W. a JUDr. Z. K..
Městský soud v Praze předložil věc, která napadla u tohoto soudu dne 25. 2. 2016 a je vedena pod sp. zn. 20 Co 84/2016, Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve vztahu označeným soudcům Městského soudu v Praze.
Vrchní soud v Praze předložil věc, která napadla u tohoto soudu dne 8. 3. 2016 a je vedena pod sp. zn. Nco 38/2016, Nejvyššímu soudu ČR k rozhodnutí o námitce podjatosti soudců senátu 2 Cmo Vrchního soudu v Praze, který má podle rozvrhu práce rozhodovat o vyloučení soudců ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 20 Co 84/2016, s tím, že zastupujícími senáty podle rozvrhu práce jsou senát 5 Cmo a senát 3 Cmo.
Ve vztahu k soudkyním Vrchního soudu v Praze (působícím v senátu 2 Cmo) JUDr. Ivě H. a JUDr. I. W. žalobkyně namítá, že „Vrchní soud v Praze rozhodl dne 22. 9. 2014 pod č. j. Nco 123/2014-103 v senátu složeném z předsedy JUDr. Ivy H. a soudců JUDr. I. W. a JUDr. Marie Grygarové (příloha 1152) podle teorie rozhodování v nejistotě s pravděpodobností hraničící s jistotou, aby umožnil dokonat jednání senátu složenému z předsedy Vladimíry Kosovcové a soudců JUDr. Evy Zatočilové a JUDr. Blanky Bendové, které naplňuje tytéž znaky trestných činů“, jež specifikuje. Ve vztahu k soudci senátu 2 Cmo JUDr. P. B. žalobkyně námitku podjatosti nevznesla. Ve vztahu k soudci JUDr. Z. K. (působícímu v senátu 5 Cmo) žalobkyně namítá, že „Vrchní soud v Praze rozhodl dne 4. 2. 2010 pod č. j. Nco 234/2009-126 v senátu složeném z předsedy JUDr. Z. K. a soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a JUDr. Jitky Hodanové (příloha 1156) ve věci vyloučení soudkyně JUDr. Kolářové, když podle teorie rozhodování v nejistotě s pravděpodobností hraničící s jistotou preventivně bez přímé výhrady podjatosti rozhodl také o nevyloučení soudce Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. J. K., aby umožnil tomuto soudci dokonat jednání, které naplňuje tytéž znaky výše uvedených trestných činů, projednáváním a rozhodováním věci vedené Krajským soudem v Hradci Králové pod spis. zn. 33 Cm 15/2009 o zaplacení 591,302.822,25 Kč s přísl.“.
Nejvyšší soud České republiky jako nadřízený soud (§ 16 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná. Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nebo přísedícího nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce nebo přísedícího v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. § 15a odst. 1 větu první o. s. ř., § 14 odst. 1 a § 14 odst. 4 o. s. ř.).
Podle ustanovení § 16 odst. 1 věty první o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit pouze ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou povoláni ve věci rozhodovat, přičemž k námitce směřující proti soudcům dalším, soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. 25 Nd 26/2005).
Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze pro rok 2016 (účinného ke dni 8. 3. 2016, kdy bylo zahájeno řízení u Vrchního soudu v Praze), má věc vedenou u tohoto soudu pod sp. zn. Nco 38/2016 projednat a rozhodnout soudní oddělení (senát) 2 Cmo ve složení JUDr. P. B., JUDr. I. W. a JUDr. I. H.; zastupujícími senáty jsou senát 5 Cmo (ve složení JUDr. Z. K., JUDr. V. R., Ph.D., a JUDr. J. S.) a senát 3 Cmo (ve složení JUDr. J. M., JUDr. Yvona Svobodová, Mgr. J. Č. a JUDr. R. H., Ph.D.). Proto Nejvyšší soud České republiky rozhodoval o námitce podjatosti vznesené žalobkyní ve vztahu k jí vyjmenovaným soudcům z těchto tří senátů Vrchního soudu v Praze (JUDr. I. W., JUDr. Ivě H. a JUDr. Z. K.) a k námitkám podjatosti vzneseným žalobkyní ve vztahu k dalším soudcům Vrchního soudu v Praze nepřihlížel.
Soudkyně senátu 2 Cmo JUDr. I. W. a JUDr. I. H. a soudce zastupujícího senátu 5 Cmo JUDr. Z. K. se shodně vyjádřili tak, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům, že nemají vztah k projednávané věci, že nemají žádný zájem na jejím výsledku a že jim nejsou známy žádné okolnosti, které by zakládaly důvody pochybovat o jejich nepodjatosti v dané věci. Ve vztahu k soudci senátu 2 Cmo JUDr. P. B., k soudcům zastupujícího senátu č. 3 Cmo ani k ostatním soudcům zastupujícího senátu 5 Cmo žalobkyně námitku podjatosti nevznesla. V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. I. W., JUDr. Ivy H. (zařazených do senátu 2 Cmo) a JUDr. Z. K. (zařazeného do zastupujícího senátu 5 Cmo). Uvedení soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům - jak vyplývá z jejich vyjádření - žádný z hlediska ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, a takový vztah nelze dovodit ani z údajů žalobkyně uvedených v jejím podání ze dne 16. 2. 2016, případně z listinných příloh obsažených ve spise, jichž se žalobkyně dovolává. Důvodem vyloučení soudce nemohou být ani úvahy o správnosti dosud vydaných rozhodnutí v jiných soudem projednávaných věcech, neboť ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř. výslovně vylučuje, aby důvodem pochybností o soudcově nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají buď v postupu v řízení o projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. července 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96, uveřejněný pod č. 33/2000 v časopise Soudní judikatura). Nejvyšší soud ČR proto rozhodl, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. I. W., JUDr. I. H. a JUDr. Z. K. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nco 38/2016 (§ 16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o uplatněné námitce podjatosti rozhodnuto bez nařízení jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.