Plný text
21 Nd 436/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Jiřího Doležílka ve věci návrhu složitele JUDr. Z. Z., advokáta se sídlem v [adresa] jako správce konkursní podstaty úpadce Zemědělské obchodní společnosti družstvo Mikulov, se sídlem [adresa] IČO [IČO], na přijetí peněžité částky ve výši 26,79 Kč do soudní úschovy ve prospěch příjemce M. P., neznámého pobytu, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 41 Sd 422/2014, o určení místní příslušnosti, takto:
Určuje se, že věc dosud vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 41 Sd 422/2014 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 18. 11. 2014 předložil shora označenou věc Nejvyššímu soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k rozhodnutí o tom, který soud věc projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo možno určit příslušný soud, nelze zjistit.
V projednávané věci se návrhem ze dne 6. 1. 2014 složitel, správce konkursní podstaty úpadce Zemědělské obchodní družstvo Mikulov (dále jen „úpadce“), u Okresního soudu v Břeclavi domáhá vydání usnesení, kterým by bylo rozhodnuto o přijetí finanční částky ve výši 113.324,76 Kč, představující výtěžek zpeněžení podstaty úpadce, do soudní úschovy pro příjemce označené v doplnění návrhu ze dne 10. 6. 2014 s tím, že usnesení o rozvrhu výtěžku zpeněžení podstaty ze dne 22. 5. 2013, sp. zn. 37 K 59/2000, nabylo právní moci dne 22. 6. 2013. Uvedl, že do 22. 5. 2013 mu věřitelé měli sdělit čísla bankovních spojení k provedení platby, všichni tak ovšem neučinili a dostali se do prodlení. S ohledem na to, že „v některých případech jsou pochybnosti o tom, kdo je věřitelem (dědictví, zánik věřitele), nezbývá než zvolit postup soudní úschovy ve smyslu ust. § 568 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 185a a násl. občanského soudního řádu“.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 17. 6. 2014, č. j. 41 Nc 801/2014 - 20, vyloučil k samostatnému řízení úschovu peněžních prostředků „pro každého ze jmenovaných příjemců pod č. 2 - 613 seznamu věřitelů bodu II. návrhu ze dne 6. 1. 2014 ve spojení s doplněním návrhu ze dne 10. 6. 2014“.
Usnesením ze dne 18. 11. 2014, č. j. 41 Sd 422/2001 - 12, vyslovil Okresní soud v Břeclavi svoji místní nepříslušnost s tím, že po marném uplynutí lhůty k podání odvolání bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o. s. ř. Okresní soud s ohledem na zjištění, že příjemkyně má od 1. 8. 2012 ukončený pobyt občana ČR (do tohoto data byla k trvalému pobytu hlášena na adrese [adresa] ), dospěl s odkazem na ustanovení § 1954 a 1955 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, k závěru, že i když nelze místní příslušnost českého soudu určit podle ustanovení § 289 odst. 1 zákona č. 289/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, proto, že místo splnění závazku se nachází mimo území ČR, je k řízení o úschově dána pravomoc českých soudů.
Podle ustanovení § 289 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), je pro řízení o úschovách příslušný soud, v jehož obvodu je místo plnění; jsou-li místa plnění v obvodu několika soudů, je pro řízení o úschovách příslušný soud, který nejdříve zahájí řízení. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
V dané věci Nejvyšší soud České republiky, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, tedy rozhodl podle citovaného ustanovení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Okresní soud v Břeclavi, u kterého byl návrh na přijetí peněz do úschovy podán a v jehož obvodu má sídlo správce konkursní podstaty úpadce. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. února 2015
JUDr. Olga Puškinová