Plný text
21 Nd 528/2025-37
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobkyně A. Š., zastoupené Mgr. Bc. Tomášem Mravcem, advokátem se sídlem ve [adresa] proti žalovanému M. Š., zastoupenému Mgr. Janem Drobníkem, advokátem se sídlem v Praze 3, Šrobárova č. 2100/49, o zvýšení výživného, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 10 C 37/2025, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 10 C 37/2025 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Zlíně.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 3 dne 12. 5. 2025 se žalobkyně domáhá zvýšení výživného, jež bylo žalovanému uloženo platit (nyní již zletilé) žalobkyni rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 18. 3. 2013, č. j. 47 Nc 33/2012-54. Své podání odůvodnila žalobkyně tím, že původní rozhodnutí ve věci úpravy výživného žalobkyně bylo vydáno Okresním soudem ve Zlíně a že současně žije se svou matkou (jejíž výslech je v rámci uvedené žaloby také navrhován) v Tečovicích, okres Zlín, přičemž ve Zlíně také studuje. V rámci procesní ekonomie by tak podle žalobkyně bylo vhodné, aby bylo projednání této žaloby přikázáno Okresnímu soudu ve Zlíně, neboť by tím bylo umožněno hospodárnější a rychlejší projednání věci.
Žalovaný s návrhem na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu ve Zlíně nesouhlasil.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený dotčeným soudům (Obvodnímu soudu pro Prahu 3 a Okresnímu soudu ve Zlíně, jemuž má být věc přikázána) posoudil návrh žalobkyně a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Obecně platí, že důvody vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Uvedené ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod č. 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod č. 3/2012 Sb. rozh. obč.).
Okolnosti uváděné žalobkyní důvodem k přikázání věci jinému soudu ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. nejsou. Tím, že by věc byla přikázána Okresnímu soudu ve Zlíně (v jehož obvodu má žalobkyně bydliště), nemůže být bez dalšího dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího ani po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci (a to nejen se zřetelem k bydlišti žalovaného a sídlu jeho zástupce, jež leží v obvodu místně příslušného soudu). Z dosud tvrzených okolností se rovněž nepodává, že by poměry žalobkyně byly natolik nepříznivé, aby jí znemožňovaly či podstatně ztěžovaly účast při jednání u místně příslušného soudu. Přikázání věci jinému soudu neodůvodňuje ani okolnost, že ve věci výživného pro tehdy ještě nezletilou žalobkyni rozhodoval v minulosti jiný než nyní místně příslušný soud (nebrání-li nic místně příslušnému soudu v tom, aby si příslušný spis vyžádal k provedení listinných důkazů v něm založených – srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2015, sp. zn. 28 Nd 72/2015).
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně podle § 12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 10. 2025
Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D. předseda senátu