Plný text
21 Nd 55/2023
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka v právní věci žalobkyně BALAX s. r. o., se sídlem v [adresa] IČO [IČO], zastoupené Mgr. Ondřejem Najmanem, advokátem se sídlem v [adresa] proti žalované LAAS AG v likvidaci, se sídlem [adresa] zastoupené JUDr. Vojtěchem Steiningerem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze, Kaprova č. 15/11, o určení, že zástavní právo k nemovitostem neexistuje, za účasti U. M. B., narozeného XY, bytem XY, jako vedlejšího účastníka na straně žalované, zastoupeného JUDr. Vojtěchem Steiningerem, LL.M., advokátem se sídlem v [adresa] sp. zn. 13 C 295/2015, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. září 2022, č. j. 10 Co 165/2021-729, v návaznosti na dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. září 2022, č. j. 10 Co 165/2021-729, takto:
Odkládají se až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci:
a) právní moc rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. září 2022, č. j. 10 Co 165/2021-729, v části výroku I., jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 10. prosince 2020, č. j. 13 C 295/2015-676, ve výroku I. o věci samé,
b) vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. září 2022, č. j. 10 Co 165/2021-729, v části výroku I., jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 10. prosince 2020, č. j. 13 C 295/2015-676, ve výrocích o náhradě nákladů řízení,
c) vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. září 2022, č. j. 10 Co 165/2021-729, ve výrocích II. a III., kterými byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 7 841 Kč k rukám advokáta JUDr. Vojtěcha Steiningera, LL.M., a vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů odvolacího řízení 7 841 Kč.
Odůvodnění:
Okresní soud v Teplicích rozsudkem ze dne 10. 12. 2020, č. j. 13 C 295/2015-676, zamítl žalobu na určení, že „zástavní právo k pozemku p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, jehož součástí je stavba průmyslového objektu bez č. p. /č. e., pozemku p. č. XY, jehož součástí je stavba průmyslového objektu č. p. XY, pozemku p. č. XY, jehož součástí je stavba průmyslového objektu bez č. p. /č. e., pozemku p. č. XY, jehož součástí je stavba průmyslového objektu bez č. p. /č. e., pozemku p. č. XY, vše zapsáno v katastrálním území XY, které zajišťuje pohledávku žalované za společností Transakta Bohemia, s. r. o., IČO [IČO], ve výši 535 000 DEM, neexistuje“ (výrok I.), zamítl žalobu, aby žalovaná uhradila žalobkyni 500 CHF (výrok II.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 75 627,75 Kč k rukám advokáta JUDr. Vojtěcha Steiningera, LL.M. (výrok III.), uložil žalobkyni povinnost uhradit náhradu nákladů řízení státu (výrok IV.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení 39 580,50 Kč k rukám advokáta JUDr. Vojtěcha Steiningera, LL.M. (výrok V.).
K odvolání všech účastníků Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 19. 9. 2022, č. j. 10 Co 165/2021-729, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 7 841 Kč k rukám advokáta JUDr. Vojtěcha Steiningera, LL.M. (výrok II.), a povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů odvolacího řízení 7 841Kč (výrok III).
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jímž rozsudek napadla „v celém jeho rozsahu“. Současně žalobkyně podala u Nejvyššího soudu návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 9. 2022, č. j. 10 Co 165/2021-729. Návrh odůvodnila tím, že další účastníci přistoupili okamžitě k exekučnímu vymáhání příslušných povinností, částky cca 173 000 Kč, v exekučním řízení, že její návrh na odklad exekuce byl zamítnut a že rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku je jediná možnost, jak zabránit vzniku závažné újmy u dovolatelky a závažnému ohrožení jejích práv spočívajícímu v provedení exekuce. Žalovaná je v průběhu celého řízení v likvidaci, nevyvíjí žádnou podnikatelskou činnost, nedisponuje majetkem, provádí pouze kroky směřující k jejímu zrušení a výmazu z obchodního rejstříku. Majetkové poměry vedlejšího účastníka nejsou známy, je úzce spojen se žalovanou. Dovolatelka se domnívá, že by v případě úspěchu ve věci neměla žádný nástroj k dosažení vrácení úhrady finančních prostředků, že by je nebylo možné získat zpět. K provedení příslušné exekuce byl nařízen prodej nemovitostí dovolatelky užívaných k její podnikatelské činnosti. Takový způsob exekuce považuje za nepřiměřený a fakticky by vedl k nevratnému zásahu do další činnosti dovolatelky, mohl by mít na její činnost fatální dopad. Pravomocný rozsudek tvoří i domnělá práva dalších účastníků uplatňovaná v jimi souběžném řízení o soudním prodeji zástavy, i v této související věci byla nařízena exekuce prodejem nemovitostí dovolatelky. Pokud by byla tato exekuce mezitím provedena, prodejem klíčových nemovitostí dovolatelky, došlo by k její nevratné závažné újmě a k závažnému ohrožení jejích práv svobodně podnikat a vlastnit majetek. Odkladem právní moci napadeného rozsudku nejsou dotčeny právní poměry osob odlišných od účastníků řízení, daná věc se žádných dalších osob netýká.
Podle ustanovení § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit
a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
K předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, (mimo jiné) patří, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech. Závažnost újmy se zde poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uveřejněné pod č. 5 v časopise Soudní judikatura, roč. 2019). K předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. 23 Nd 268/2017, přiměřeně pak také již uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016.
Vzhledem k tomu, že neprodleným výkonem rozhodnutí (exekucí) napadeného rozsudku odvolacího soudu by mohla být dovolatelce, s ohledem na charakter uložené povinnosti, způsobena závažná (jen stěží odstranitelná) újma, že dovolatelka by mohla být závažně ohrožena na svých právech (když k provedení příslušné exekuce byl nařízen prodej nemovitostí dovolatelky, které užívá ke své podnikatelské činnosti, a takové provedení exekuce by fakticky vedlo k nevratnému zásahu do další její činnosti, a dovolatelka by v případě úspěchu ve věci neměla žádný nástroj k dosažení vrácení úhrady finančních prostředků s ohledem na majetkové poměry ostatních účastníků), a že odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení, Nejvyšší soud (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) podle ustanovení § 243 o. s. ř. odložil vykonatelnost a právní moc shora uvedených výroků rozsudku odvolacího soudu. Přihlédl přitom i k tomu, že z obsahu dovolání je seznatelné (zjistitelné), že bylo podáno včas, oprávněnou osobou za splnění podmínky advokátního zastoupení a neplatí pro ně žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř. (srov. již uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 2. 2023
JUDr. Pavel Malý předseda senátu